Michiko (Jonin)

Sen: Michi má takový stupidní sen o kterém nikdo neví a vlastně by to nikdy nepřiznala. Ale chtěla by zažít klidný den s někým kdo by jí byl blízký. Jen povalování nebo procházka mimo vesnici. K tomu aby se jí její sen splnil ale nic nedělá a nic dělat nebude, protože sny jsou prostě zbytečné.
Strach: Nemá strach vlastně z ničeho, vše z čeho kdy měla strach odstranila nebo se přes to přenesla. Jediné čeho se trochu bojí je vaření a to, že jí pod rukama něco bouchne.
Co má ráda: Ráda se hádá a nebo do někoho rýpe. Miluje jídlo, cpe se čímkoliv a kdekoliv, často sebou nosí  třeba pytlík brambůrek nebo něco podobného. Pokud víc jak hodinu něco nesní začíná být nesnesitelná, dokonce se běhen noci budí aby se mohla najíst. Díky bohu, že se to díky jejímu rychlému spalovaní neprojevuje na postavě. Dále je to hrozný ochlasta, téměř nikdy neodmítne pozvání do baru a když už tam je většinou neodejde po svých. Stačí jí ale aby si na pár hodin lehla a po probuzení je jako rybička zatímco ostatní mají kocovinu.

Co nemá ráda: Nesnáší kočky a jiná zvířata, nemá ráda když se k ní nějaké zvíře lísá a nebo se opováží dokonce i zavrčet.
Vnitřní charakteristika
Michi je arogantní a agresivní žena. Pro ránu nechodí daleko a její oblíbenou činností je zastrašování lidí. Nikdy nepřizná svou chybu, nikdy se neomlouvá a nikdy neustupuje i kdyby se jí pak mělo něco stát. Už hodně krát se dostala do problémů když se setkala s někým silnějším než byla ona a jednala s ním jako sobě rovným, ba dokonce i podřadným. Nic jí nedokáže dostatečně zaujmout nebo nadchnout aby u toho zůstala aspoň pár hodin. Nedokáže se snížit k tomu aby někoho poprosila o pomoc nebo projevila bolest. Díky tomu co se jí stalo má celkem vysoký práh bolesti a proto jí bolest nijak extra nezpomaluje. Dovede se obejít bez muže snadněji než kterákoliv jiná žena, kterou potkáte. Pochopitelně obejít se bez muže není totéž, jako obejít se bez milostného prožitku. Vždy ví, co chce a většinou to také dostane. Její sebedůvěra ji žene do rizika. Většinou na okolí působí jako samotářská potížistka, které někdo šlápne na botu a stráví pak měsíc v nemocnici.
Vnější charakteristika: Michi je na rozdíl od většiny žen celkem vysoká, se svými 170 centimetry váží 57 kg. Na první pohled je jasné že si jen doma neválí šunky ale že aktivně sportuje a trénuje. Má bledou kůži stejně jako jí měla její matka, na sluníčko chodí ráda ale i když se opálí vydrží jí to sotva 3 dny, poté má kůži opět jako porcelán. Dalším důležitým prvkem jsou její modré vlasy, které má nějak k pasu. Miluje je a nikdy by si nenechala odstřihnout víc jak 3 centimetry. Má černé chladně oči a piercingy ve tvářích. Když se usměje má je přesně v ďolíčcích. Další plánuje do jazyka a časem možná i do obočí. Tetování nemá žádné i když po něm nějaký ten čas touží, důvod proč ho nemá je její zesnulá matka. Když byla Michi ještě malá její máma kladla důraz na její bílou pokožku, měla si jí vážit a nestydět se za ní. Nechtěla aby jí jakkoliv zneuctila a když se omylem čárla fixou po ruce dostávala vynadáno. Michi to štvalo a vyhrožovala jí, že stejně až bude velká bude mít tetování a bůh ví co všechno...no ještě doteď ho ale nemá. Něco jí v tom prostě brání. Má na čele pod ofinou sice znaménko ale není to tetování takže zákaz své matky vlastně neporušila. Další věcí která "zdobí" její tělo jsou dva tunely které má v uších. Nejraději nosí pohodlné oblečení v odstínech bílé, šedé a černé. Na zápěstí má několik černých gumiček, které natáhne a pustí kdykoliv se snaží nevybouchnout. Ačkoliv tu bolest z toho cítí sotva poloviční ale aspoň jí to přivede do reality a většinou začne normálně uvažovat.

Příběh:
Michiko se narodila v Uzu, svého otce ale nikdy nepotkala, protože zemřel dřív než se ona narodila. Vychovávala jí tedy pouze matka a Michiko tak nad sebou neměla pevnou, mužskou ruku. Její máma nebyla zrovna někdo, kdo by jí za něco trestal nebo měl respekt. Jediné v čem byla neoblomná byla zásada, že nesmí mít Michi pomalovanou kůži nebo nějak špinavou...měla si jí vážit. Malá Michi byla jako z divokých vajec, všude všechno chtěla vidět a vyzkoušet. Nevydržela na jednom místě a stále přicházela s novými nápady, které její matce ztěžovaly život. Její dětství nebylo vážně nijak neobvyklé a proto není potřeba ho to dále rozvádět.
Když nastoupila na akademii byla průměrná, a stejně jako ostatní akademii ukončila. Dostala se do týmu, který byl podle jejích slov boží. Oba dva její kolegové byly ultra mega drsní a cool. Michi se začala postupně chovat jako oni a dokonce začala i víc dbát na to jak vypadá. Trvalo to dlouho, než se jako tým sehráli ale nakonec se to podařilo. Oni sami se považovali za ty nejlepší i když to tak asi nebylo..kdo ví. Na misích jim to šlo a Michiko se dostala do puberty. Doma odmlouvala, byla drzá a arogantní. Práskala dveřmi a svou matku vůbec neposlouchala. Přišlo jí, že je to slabá nicka která chce aby ona byla taky slabá, protože její máma nechtěla aby z ní byl shinobi. Jenže Michi nevěděla, že její máma byla jedna z nejlepších ale když zemřel otec začala žít "normální" život. Nechtěla aby Michi byla zaslepená sílou, chtěla pro ní normální život.
Jenže Michi byla dobrodruh a sedět doma se jí prostě nezamlouvalo. Stala se chuuninem a byla z toho tak odvázaná, že se se svým týmem poprvé opila. Ráno byla uplně fit, to se ale o zbytku týmu říct nedalo. Přesně tehdy objevila ten lahodný nápoj, alkohol.
Jednou když byla Michi na misi donutili je aby se jejich tým rozdělil a následně se Michi probudila až v nějaké tmavé místnosti. Co bylo se zbytkem týmu nevěděla, měla zavázané oči a svázané ruce. Než stačila něco podniknout někdo jí odvedl do jiné místnosti.
Michi byla pohřešovaná měsíc a její matka už jí oplakávala. Dávala si za vinu, že jí nedokázala přemluvit aby se nestala ninjou. Jenže jednou za bouřky se před bráno objevila vyčerpaná dívka která při dalším kroku omdlela.
Michi byla týden v nemocnici a když měla podat hlášení co se tam stalo nedokázala jim odpovědět. Nechtěla...nechtěla jim říct co s ní dělali a co to s ní udělalo. Dělala, že si to nepamatuje a později začala svou vesnici nenávidět. Nikdo jí nešel hledat, její členové týmu jít chtěli ale dostali od kage zákaz. Nikdo jí nehledal protože každý měl na práci něco mnooohem důležitějšího. O pár měsíců později její matka zemřela, byla to pro ní rána a nějakou dobu se z toho nemohla vzpamatovat.
Michi udělala Joninské zkoušky.Teď si víceméně dělá co chce a celý den profláká.