PříjemFAQHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Tategami Raizou / Shodaime Amekage

Goto down 
AutorZpráva
Tategami Raizou
Shodaime Amekage
Shodaime Amekage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 232
Join date : 07. 05. 13

PříspěvekPředmět: Tategami Raizou / Shodaime Amekage   Tue Apr 29, 2014 7:20 pm



Jméno: Tategami Raizou

Pohlaví: Muž

Věk: 32

Klan: Tategami

Hodnost: Amekage

Kekkei Genkai: Reiton



Tento tip se zaměřuje na využívání bouřkových mraků a pomocí nich vytvářet lijáky a blesky. Pomocí nich může uživatel libovolně kontrolovat déšť nebo blesky.  Z mraků může vytvářet různé věci. Nemusí je mít vysoko na obloze nýbrž je může vytvořit prakticky kdekoliv. Ovšem vytváření takového mraku není jen tak. Využívání těchto mraků je prakticky bez limitů je jen na uživatelově fantazii a hlavně na jeho chakře jak efektivně je využije. Slabina těchto mraků je přirozeně vítr.  Ten je může kompletně vychýlit z kurzu a blesky jsou pak k ničemu. Tomu se však dá zabránit vytvoří-li se mraky vysoko na nebi.



...:Charakter:..

Raizou je už od útlého dětství jedním slovem nepředvídatelný.  Spadá do skupiny flegmatiků a jen těžko by jste hledaly někoho kdo by do této skupiny patřil lépe.  Svět tak nějak pluje kolem něj a jen málo co ho zaujme. Lépe řečeno málo co ho zaujme na delší dobu. Někdy se po hlavě vrhne do věci ve které vidí odreagování. Později díky jeho povaze lituje dne kdy učinil toto rozhodnutí. Miluje déšť a bouřky obzvlášť zvuk hromu.  Věci co nenávidí ? Musel by se hodně zamyslet což díky povaze dělá jen zřídka a pokud by to udělal pravděpodobně by řekl hmyz. Vždycky se cítil nepříjemně když tam byl nějaký ten pavouk, brouk a tak podobně. Ne že by vyšiloval a běhal dokola dokud ta potvora neodleze ale přeci jen má takový divný pocit a mražení v zádech.  Co dál by jste měli vědět dřív než ho potkáte ? Nikdy ho nevyzívejte na panákovanou. Nejenom že prohrajete ale s jistotou i objevíte druhou stránku Raiza. Z tichého a líného muže se lusknutím prstu stane někdo úplně jiný. Aktivní a akční muž s tendencí mluvit tak hlasitě že by probudil i mrtvýho.  Jedná li se o vztahy no… Raizou měl pár … bokovek ovšem žádná s ním dlouho nevydržela ať se snažila sebevíc. Všechny se kupodivu shodovali na tom že bez pití s ním není nic. Možná na tom něco bude. Raizou je však neustále dobře nalazen. S úsměvem a vtipem na rtu. Nikdy nepokazí žádnou zábavu a jeho zodpovědnost je téměř nulová.

...:Životopis:...



...:Kapitola I:...

Dvacet let uběhlo od Raizouva narození. Vyrůstal po boku matky v chudých poměrech nedaleko Amegakure. Chudoba si zde vybrala opravdu svoji daň.  Žili na samém dně společnosti.  Né vždy tomu tak bylo. Kdysi bydleli v Ame. Tehdy byl s nimi ještě otec. Úspěšný a známý Shinobi. Jménem ho znal málo kdo ovšem pod přezdívkou„Tichá bouře“ ho znal každý vesničan. Byl potomkem klanu Tategami známý pro své Kekkei Genkai. Jedna špatná mise a všechna reputace přišla vniveč. Jedno špatné rozhodnutí a bylo to pryč.  On a jeho tým byl na misi ranku S. Čtyři muži plnili misi jeden z nich se vrátil. Chyba ležela na tom který se vrátil. Na otci malého Raizoua. Smrt jediných přátel ranila jindy bezstarostného muže do achilovy paty.  Výčitky, vzpomínky a bolest ho pronásledovali na každém kroku a jediným lékem byl alkohol. Jak přišel alkohol následoval Hazard a když tu byl i ten než se kdo nadál bum a byli namizině. Jak jste jednou dole můžete už jen nahoru. To v tomto případě neplatilo. Otec potřeboval peníze. Poslední které měli bylo na jídlo Matka mu je však odmítla dát. Došlo k šarvátce a pár ranám ze strany otce. Druhý del byl otec zbaven postu ninji  a vhozen do žaláře. Stalo se tedy že téměř roční mimino bylo nuceno vyrůstat v absolutní chudobě.  Jeho matka si sháněla najít práci ovšem byla na otci závislá více než si hodlala doteď připustit. Neměla se jak starat o dítě. Ba hůř ani to neuměla. Tři týdny to v těchto mizerných podmínkách zkoušela a po té době udělala zoufalé řešení. V její pomatené mysli viděla Raiza jako kotvu. Většina ukradeného jídla šla jemu, většina pití jemu a dokonce i ta teplá deka jediná věc která ji chránila před deštěm připadla jemu. Bez něj by se měla líp. Jak se říká zoufalá doba si žádá zoufalá řešení.  Bylo to v tu nejméně vhodnou dobu. Konkurenční vesnice plánovala útok na Ame. Procházeli touto oblastí a srthl se boj. Matka utíkala pryč ovšem bez malého Raiza. Toho nechala za sebou. Plačící dítě uprostřed nelítostné země. Bitva netrvala dlouho. Po ověření ztrát šel mladý 17ti letý Jounin obhlídnout ztráty. Juuten Maiketsu později známý jako Hrdina od Kanashimi odvrátil útok na Ame.  Uprostřed ničeho na odlehlém místě nalezl malé dítě. Třesoucí se zimou v oblečením promáchané deštěm usilovně řvoucí o pozornost.  Sám byl syrotek a proto trocha soucitu a vcítění proběhla mezi ním a tehdy rok a půl starým Raizem. Nevěděl jak se jmenuje a tak ho pojmenoval Raizou. Jednoduše bez přímení. Od té doby našel nového otce.

...:Kapitola II:...

Život s Juutenem byl přeci jen něco jiného.  I když veděl že Juuten není jeho skutečný otec nikdy se neptal po jeho pravých rodičích. Měl rád svého současného otce.  Vlastního či ne. Naštěstí byl Raizou ještě malý takže si z té doby pomatoval jen mlhavé obrysy ovšem bral je jako zlé sny a nikdy si nepřipouštěl že by mohli být reálný. Čas plynul rychle z malého dítěte se stal chlapec v předškolním věku. Zajímal se o svět kolem. Objevoval ulice Ame a rostl. Věc co se mu líbila na ame a na jejich vyvýšeném bytu byla že když byli bouřky bylo vidět do všech stran. Bouřky ho doslova fascinovali. Miloval blesky a hlavně ten zvuk! Pokaždé když udeřil blesk s napjetím čekal kdy se ozve to zaburácení.  Juuten byl  jen málo kdy doma. Starala se o něj jeho manželka. Měla ho ráda jako vlastního. Ovšem jak to tak bývá jednou i mladý pár chtěl vlastní dítě. Netrvalo dlouho a podařilo se.  Bříško se začalo objevovat a pozornost se najednou obrátila jiným směrem.  Raizovi to zpočátku nevadilo. Myslel si že ho milují jako vlastního ovšem při pohledu na zamilovaný pár s novorozencem v náručích mu došlo že takhle ho nikdy milovat nebudou byť se budou snažit sebevíc. Maya Maiketsu. Malá nevlastní sestřička.
Život se teď odvíjel jiným směrem. Pozornost byla jinde a o Raiza už nebyli takové starosti. Dospěl do věku 9ti let a to byl čas se zapsat na Akademii. První dojmy z akademie nebyli nějak valné. Přestavoval si to jako velkou přípravu na pořádnou akci ovšem věci co ho učili byli tak trochu zbytečné. Nebo lépe řečeno nudné. Podprůměrné výsledky se objevovali všude vyjma praktické části. Tam naopak čísla rapidně stoupali. Nejenom že to dotáhl v kunaiích, shurikenech a v taijutsu daleko byl nejlepší z ročníku. Po roce studií přišel čas aby se dostal dál a  ono bum. Ve znalostech byl nejhorší. Neprošel. Byl z toho docela špatnej. Tak moc si věřil. Chtěl dokázat otci že si zaslouží jeho pozornost. Celé dny se tedy učil. Teorii různé geografické polohy městeček měst a ninja vesnic.  Všechno to dostal do hlavy a nakonec napřesrok uspěl. Přišel se domů pochlubit dostal ocenení tipu „Hezké.“ A pohlazení po vlasech. Přišlo mu to nefér když pomyslel že sestra dostávala dříve ocenení za to že šla na nočník místo do plínky. Cítil se ukřivděný. Ovšem co pochopil že ať se snaží jak chce nikdy nebude v očích Juutena tak dobrý jako jeho dcerka. On byl nalezenec. Jednou na misi ho našel a s dobré vůle si ho vzal domů. Ona byla jeho krev. Jeho pokrevní potomek. Tomu se prostě vyrovnat nemohl.

...:Kapitola III:...

Léta jako Gennin zvládal dobře.  Pokračoval  v tréninku. Zjistil že jeho element je Raiton a tak se snažil učit Ninjutsu což mu šlo překvapivě dobře.  Dalo by se říct že od ruky. Den co den byl vidět pokrok. Nejenom že byli pokroky velké co bylo velkého je taky to že si ho všímali ostatní. Každej se nemohl dočkat až ho uvidí na Chuuninských zkouškách aby předvedl co v něm je. Byl zařazen do týmu. Spolu s ním tam byla Kunoichi Miko Tate a Shinobi Tenzou Takara. Trénovali ovšem každý z nich samostatně. Soupeřili kdo z nich je nejlepší. Před první Chuuninskou zkouškou se chtěli blísknout doufali že narazí na sebe ovšem Sensei jen řekl „Nejste připravení.“Od té doby se to stala taková tradicer. Každý rok se mu to snažili dokázat. Každý z nich trénoval jak nejlépe uměl. Zlepšovali se den co den. Ovšem každý rok když už byli Chuuninské zkoušky na dosah zaznělo ono mrazivé „ Nejste připraveni.“  Po třech letech to Raiza nakrklo. Když už zvládal věci které ani Chuuninové neuměli. Vyjel proti Senseii co dělá špatně. On mu odpověděl. „ Kdy má narozeniny Miko a jaké je její oblíbené jídlo?“  Raizou samozřejme nevěděl. „Je jedno jak dobří budete samostatně. Tvoříte tým a nemáte šanci obstát když budete sami za sebe. Dokud se nenaučíte spolupráci nepustím vás ke zkouškám.“  Když věděli v čem je háček zastyděli se. Bylo to celou dobu před nimi a přece je to nenapadlo. Je pravda že mise neprobíhali ideálně. Ba naopak.  Každý z nic byl však dost inteligentní na to aby přiznali chybu.  Když nastali další zkoušky byli konečně puštěni. Mohli se tak stát Chuuniny což se podařilo aspon dvoum z nich. Raizovi a Miko. Tenzou bohužel vypadl v třetí zkoušce.

...:Kapitola IV:...

O pár let později bylo Raizovi šestnáct let. Žil si pokojně životem Chuunina když v tom jednoho dne probudil něco co nečekal nikdo z okolí. Byl to smutek co to způsobil. Adoptivní otec umřel. Juuten a jeho tým byli na misi. Byli v oslabení 3 na 1. Neměli šanci. Raizou truchlil. Byl pro něj jako skutečný otec. Byť mu nevěnoval tolik pozornosti stejně to byl on kdo ho zachránil. Ve vzteku bouchnul pěstí do stromu a v tu chvíli vyrazilo z jeho ruky černé cosi. Letělo to přímo k obloze kde se to roztáhlo do obřího mraku. Strhla se bouřka a co bylo divné že Raizou nad ní měl kontrolu.  Kekkei Genkai, Reiton. Užasle hleděl na nově objevenou sílu. Od tohoto dne to šlo všechno ráz na ráz.Jakmile se rozkřiklo že bylo nové Kekkei Genkai objeveno v Ame netrvalo dlouho a přilákalo to pozornost někoho koho Raizou považoval za mrtvého. Jeho pravý otec. Pustili ho z vězení  za dobré chování. Celé dva roky na věnoval pátrání po svém synovi. Věděl že tam někde je ale bylo to jako hledat jehlu v kupce sena. Když se vzdal nadějí doslechl se o vrozené schopnosti černých mraků věděl že je to on!  Schledaní neproběhlo šťastně. Jak už to tak bývá proběhla otázka „Proč si mě opustil ?“ a před otcem čekalo vysvětlování. Všechno mu tedy zdělil. Pravdu a nic než pravdu. Zabralo to hodně omluv a dlouhé vypravování. Nakonec došlo na současnost. Jak se pokoušel ho hledat a i jeho matku. Kterou našel mrtvou. U ní to bylo lehčí znal totiž jméno. Zemřela na zápal plic několik týdnů potom co opustila syna. Raizou mu knechtěl odpustit vynil ho za to co se stalo. Nebýt toho mohli být šťastná rodina ovšem na druhou stranu nechtěl ztratit byť tu poslední rodinu kterou měl. Tu pokrevní rodinu které se vzdal. Tento fakt ho nakonec přinutil vzít otce na milost.S otcem probíhalo všechno trochu jinak. Naléhal aby syn nesl jméno jejich klanu. Nemusel syna přemlouvat dlouho. Vždycky byl prostě a jednoduše Raizou a věcí které záviděl bylo málo. Přijmení bylo jedno z nich. Proto přijal. Stále ale žil s nevlastní matkou dokud nedovršil plnoletosti. Do té doby nejenom že utužoval vztahy s matkou ale se svou setrou navázal dobrý vztah. Rozhodla se že bude totiž Shinobi po svém otci a jako vzor si vzala jeho. Chtěla se mu vyrovnat. Raizou byl trochu vedle z toho že setřička ho vlastně má radši než si myslel. Pomáhal ji proto s tréninkem. Otec mezi tím se pokoušel postavit na vlastní nohy.Jeho nové povolání byla stráž. Nejčastěji u brány a Raiza každý den navštěvoval. Snažil se mu ty roky vynahradit hlavně tým že ho ve volném čase trénoval. Pod otcovou taktovkou byl trénink jiný. Učil se jak manipulovat se svým Kekkei Genkai v čemž byl dobrý. Ba více než to podle otce měl talent na tento tip kekkei genkai který ani on sám neměl.  Každý druhý den se scházeli na cvičišti a každým druhým dnem byl Raizou lepší. Mezi těmito dny Riazou trénoval sestřičku. Připadal si že by se mohl rozkrájet a každý den ulehal plně vyčerpán do poste. Nakonec se Raizou stal dobrým že za pár let otce překonal a to o pořádný kus. Táhlo mu na 20. V tu chvíli se stal Jouninem. Čtyry roky poté plnil mise. Těžší nebo jednoduché ale činili velký prospěch pro vesnici.

...:Kapitola V:...

V době Raizový 25 narozenin už byl z něj pěkný mazák. Vesnice ho respektovala, lidi ho začali poznávat a sám Kage s ním občas jisté věci konzultoval.  Jednoho dne při jednom z jejich setkání  se mu svěřil, že by rád odešel na odpočinek. Nebylo se vůbec čemu divit, jelikož mu bylo již 70 let. Předtím než odejde, však musel určit jeho nástupce. První rána padla právě na Raizoua. „Ani náhodou.“ Pověděl z prvu.  Myslel si že je příliš mladý a jeho povaha není to pravé pro vedení vesnice. Kage však tvrdil něco jiného a myslel si že on je tím pravým. Mladá krev. Řekl mu že na postu Kage bude tak dlouho dokud si to nerozmyslí a Raizou s pokrčením ramen řekl „ Jen si posluž“. Nebral jeho rozhodnutí vážně. Uplynuli týdny, měsíce, roky a kage stále držel svůj slib. Bylo na něm vidět že jeho věk už ho začíná dohánět a jeho dny se chýlí ke konci.  Bylo to v době když Raizovi bylo něco málo přes 30. Od chvíle kdy Kage pronesl onen slib se mezi sebou o tom ani slůvkem nezmínili. Oba to však stále měli v hlavě jako velkého brouka který ne a ne se odplazit pryč. Týden co týden se míjeli a týden co týden čekali oba kdy to ten druhý vzdá. Raiza po čase zastihli výčitky svědomí. Již první rok mu ze sebe bylo špatně. Stařík kvůli němu podstupuje tolik. „Co když někdo napadne vesnici a on u toho zemře?“ Pomyslel si jeden hlásek v Raizově hlavě. „Jo, ale co se staneš Kagem ty a nedokážeš zachránit vesnici?“ … Nemůžu být Kagem… nezvládnu to…  Den ode dne se však cítil hůř a s touhle tíhou na hrudi bojoval dlouhých pět let. Pátým rokem při návštěvě kanceláře Kageho viděl že stařík potřebuje odpočinek jako sůl.  Zasloužil si ho.  Raizou tedy po pěti letech kývnul.  Vesnice ho kupodivu přivítala s otevřenou náručí.  S požehnáním předchozího Kage rada svolila bez sebemenšího zaváhání a tak už netrvalo dlouho, než nasadil onen modrý plášť.

...:Kapitola VI:...

Ve funkci pobyl krátkou dobu a už tehdy nastala další krize. Byl zde někdo s Rinnenganem ohrožující ninja svět. Jméno Uchiha Takeru se začlo šířit jako divoký oheň. Oheň který vypaloval vesnice,ničil lidské životy a ohrožoval Amegakure. Bylo potřeba tenhle oheň uhasit. Vesnice se sjednotili aby ho zastavili. Raizou byl jedním z hybatelů toho všeho. Svolal zasedání nových Kagů. On a Ren. Tehdejší Uzukage. Sjednotili se jako jeden. Vesnice pod společnou vlajkou. Ztráty byli obrovské. Vesnice padali a jediná která odolala byla Ame. Raizou byl tolik pyšný na Ninji z vesnice. Poté se společná armáda ninjů vypravila na pochod proti samotnému Takerovi. Raizou upadl do hlubokého komatu ve chvíli kdy zachránil celou armádu ninjů před jasnou smrtí.


...:Body:...

Taijutsu: 5 Genjutsu: 4 Ninjutsu: 5 Síla: 4 Rychlost: 5 Inteligence: 4

Techniky:

Spoiler:
 

_________________
Spoiler:
 


Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raiken
Hlavní Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 292
Join date : 22. 04. 13

PříspěvekPředmět: Re: Tategami Raizou / Shodaime Amekage   Tue Apr 29, 2014 8:21 pm

Povolené
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
 
Tategami Raizou / Shodaime Amekage
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
New Times :: New Times :: New Times :: Charaktery :: Amegakure-
Přejdi na: