Oba dva jsme techniku úspěšně zvládli a Amekage byl nejspíš s naším prvním tréninkem spokojený...a já taky. Naučila jsem se něco užitečného a nového...a taky mi to hodně pomohlo s ovládáním chakry. Mise? Jsem zvědavá, co nám najde... Uchechtla jsem se. Chtěla jsem něco akčnějšího...a to rozhodně nebylo chytání místních koček...a podobně...na druhou stranu jsem se těšila na svou první misi. Byla by hloupost tady dál zbytečně zůstávat. Déšť neustával a já se cítila docela vyčerpaně, i když bych to nikdy nepřiznala. Naštěstí mé oblečení bylo zase čisté, takže díky Amekagemu jsem byla ušetřena pohledů okolí.
"Jdeme domů." Promluvila jsem k Akiovi, ale neotočila se na něj. Bylo jasné, že to patřilo jemu. V ruce jsem držela knihu a nechtěla jsem, aby promokla. Sice vypadala staře a ošoupaně, ale to svědčilo o její používanosti a užitečnosti. Počítala jsem s tím, že Akio půjde zamnou, takže jsem se neotáčela a vydala se k domovu.
(přesun)