Došla jsem do hospody. No, lidi na mě divně čuměli. I přes to že mi bylo 15 let, jsem si přece mohla jít koupit džus...no...džus s rumem bez džusu. Sedla jsem si k baru a krvelačným pohledem jsem sežehla toho barmana. Jako vždy se ode mě všichni vzdálili, nevadilo mi to, byla jsem na to zvyklá.
"Džus s rumem...bez džusu." Řekla jsem mu na rovinu a ještě jednou se na něj podívala svýma krvelačnýma (doslova) očima. Jedno oko rudé a druhé bílé, v tento moment jsem byla opravdu ráda že mám vzhled takový jaký mám. Jako Kurama se ode mě nedalo ani nic jinýho čekat, jen jsem doufala že toto nezjistí sestra.
------------------
Po nějaké té době, kdy jsem v sobě nějaký ten alkohol, jsem se jen "mile" pousmála a odešla pryč.
Přesun