Horúce pramene

Došla jsem do pramenů a na recepci si vzala klíčky. Opět na mě koukali jako na idiote. No co je? Zamračeně jsem došla do šatny a tam se koukla do zrcadla. Zrudla jsem a zatnula zuby. No tak to si odnese! Rozmrzele jsem si to snažila dostat z obličeje a nálada se mi opět vracela až jsem nakonec uznala, že jsem si to zasloužila. Když jsem měla zase tvář čistou svlékla jsem se a omotala si okolo těla krátký ručník. Cestou do spojených lázní jsem uznala, že mi tam mohl nakreslit něco mnohem horšího a tohle vypadalo celkem fajn. Než jsem se ponořila do vody stáhla jsem si vlasy do volného drdolu a pak si jen a jen užívala teplou vodu.

Došiel som do prameňov o čosi neskôr než Michi, no pohľad od druhých nebol až tak rozdielny ako u nej. Ľudia nemali vo zvyku vidieť Amekageho, ako sa takto celý mokrý ťahá pomalým krokom až sem. Aspoň si mali ľudia o čom zasa hovoriť, napokon niektorí žili len z klebiet. Vypýtal som si kľúč od šatne a vydal sa tam. Zhodil som zo seba tie mokré veci, z ktorých by sa dal hádam vyžmýkať ešte ďalší bazén a plášť som strčil do skrinky. Okolo pása som si obmotal uterák a prehrabol som si ešte mokré vlasy, ktoré mi teraz padali viac do tváre, lebo som nemal tú čelenku. Bol to až trošku nezvyk. Následne som sa vydal do spoločnej časti, kde už som zočil Michi. Bez jediného slova som sa pomaly ponoril do vody až po krk a privrel oči. Až po tom, čo som vstrebal to príjemné teplo, som sa mohol konečne ozvať.
"Aká škoda.." Zamumlal som pri pohľade na Michi, ktorá už mala tvár takmer čistú. Na jej bledej pokožke hold bolo vidno aj tú najmenšiu bodku od fixky. Síce to by tak bolo i u mňa, ale ja som našťastie nezaspával v prítomnosti ľudí, čo boli hore.. ehm, väčšinou.
"Svedčilo ti to takmer tak ako Reikinovi." Povzdychol som si, hrajúc to na strunu, ktorú zvolila v kancelárii ohľadom tej chlapskej spoločnosti. Jo, dnes som fakt hodlal zistiť, kto to vypustil z úst!

Když přišel otevřela jsem oči a sledovala ho. "No jo, ale jak sám říkáš on byl víc sexy." Ušklíbla jsem se a spokojeně vydechla. "Chápu proč se ti líbí." Rýpla jsem si s andělským úsměvem a mrkla na něj. Pak jsem se zase spokojeně opřela a zavřela oči. V klidu jsem si užívala tu pohodu a přemýšlela nad tím jestli jsem nezapomněla, kde Reikin bydlí abych se tam pak dokopala. A nebo to zapíchnu zase v baru.

Nasilu som sa usmial a pokývkaval hlavou do súhlasu. Kým realita.. hnusné to aj predstierať. Odfrkol som si v duchu a lenivo som sa už aj ledva pohyboval v tej vode, hoc to ani nebolo nejako potrebné. Ale hold, keby si iba sadnem ku okraju a opriem sa, mohol by som začať driemať a po tom som netúžil.
"Povedz.. ktorá hlavička vypustila toto moje tajomstvo?" Spýtal som sa zvedavo a s ďalším vynúteným úsmevom. Síce som sám nechcel, no snažil som sa nebyť nápadný tým, že tu o chvíľu zblednem a dostanem chuť sa utopiť kvôli tým rečiam. Či mi to ale vydrží, to som netušil. Preto som aj chcel tú malinkú informáciu zistiť čo najskôr, aby som mohol prestať a uvoľniť sa, zároveň ešte byť sebou, nie.. em.. "týmto".

Když začal vyzvídat usmála jsme se a dál jsem v klidu odpočívala se zavřenýma očima. Já spala před chvílí a tak nehrozilo, že usnu. "To se neříká, ale i tak si člověk všimne pár věcí sám." Znova jsem si rýpla a usmívala se. Ve skutečnosti mi to nikdo neřekl ale proč si nerýpnout do Amekageho? Kdykoliv jsem mohla někoho naštvat nebo do něj rýt neodolala jsem. Bylo zajímavé vidět jak se snaží vypadat jako gay, prostě zábava.

"Pár vecí?" Tón bol odrazu inší, viac.. "priamy" než prv. Bolo to tým, že ma to prekvapilo a rovno aj prebralo, čiže také niečo ako driemanie hneď nehrozilo. To som si však uvedomil, že som vyšiel z role až moc viditeľne a odkašľal som si. A ku*va..
"Akých.. em.. vecí?" Spýtal som sa zvedavo. V duchu som si už teraz ale nadával tak, ako už dávno nie. No ak boli nejaké tieto veci, tak som chcel vedieť aké! Inak dlho.. nezaspím, eh. To mi okrem toho ani nenapadlo, že by si mohla zo mňa strieľať, ale ak to potiahne príliš ďaleko a zistím to, nuž odplatu si určite vychutnám! Pretože toto bola vec, o ktorých by sa žartovať nemalo!

"Nepřijde mi taktní ti to tady vyjmenovat ale nemělo by tě to tížit když jsi se svou orientací smířený ne?" Koukla jsem se na něj a usmála se. "Přiznám se, že jsem byla zklamaná. To víš kdyby jsi nebyl na kluky asi bych po tobě jela ale na druhou stranu se říká, že gayové jsou lepší kamarádi než holky." Vykouzlila jsem zářivý úsměv a v duchu si tleskala. Tohle se mi povedlo..vážně jo!

Musel som jej v duchu dať bod, teraz moju hru využila a obrátila dokonalo. Bohužiaľ pre mňa. Pod vodou som nervózne začal bubnovať po vlastných kolenách a mlčky ju sledovať. Oké, dosť. Toto nikam nevedie. Napokon som vzdal to predstieranie, ešte by som prišiel nechtiac na veci, ktoré by som fakt nechcel počuť a mohol by som si hodiť mašľu. Radšej som ruky vytiahol a oprel ich pozdĺž kraja bazéna, čím som sa aj oprel a nahodil už svojský výraz, teda úškrn s akousi menšou aroganciou. Menšou preto, lebo som ho už dlho nenahodil a.. asi som vyšiel z cviku.
"Tak sklamaná a lepší kamarádi, hm?" Zopakoval som časti z jej viet a trochu som naklonil hlavu.
"Píše sa niekde, že by to mala byť zábrana?" Nadhodil som len tak otázku, akoby o nič nešlo a ponechal som si stále rovnaký výraz. Mohla síce využiť tú vec s orientáciou, ale ktovie, tej "strane" by to možno nevadilo. Alebo áno? Meh, čo ma to vlastne zaujíma.. Musel som dostať preč z hlavy to divadlo.. a to jedine tak, že začnem druhé.

Pobaveně jsme se ušklíbla a sledovala ho. "Nepíše ale to víš, já radši pořádného chlapa než kluka co je napůl baba." Pokrčila jsem prostě rameny a mimoděk si olízla rty. "Nic ve zlým." Dodala jsem a zase zavřela oči. Mě tohle bavilo a to, že jsem před chvíli přiznala, že bych po něm jela mi nedělalo problémy. Já jsem byla upřímná až to bolelo. "A přece když se ti libí muži nebudeš se nutit aby se ti líbila holka ne?" Dodala jsem na závěr a pak zůstala spokojeně mlčet.

S úškrnom som ju počúval a v duchu si sem tam zas povedal nejakú nadávku, že som jej takto nahral a už len nepríjemne strieľala. Nebolo to bohvie čo počúvať to, ale keď už sa toho držala, nemohol som to napraviť. Teda mohol, ale výrok "robil som si srandu" by mohol vyjsť ešte trápnejšie, než by som očakával.
"Popravde, nemusíš hľadať ďaleko. Možno som bez hraníc a oddávam sa jednému i druhému naplno." Poznamenal som a nasledoval za tým smiech, ktorý sa mi nepodarilo udržať. Prišlo mi to mimoriadne blbé a smiešne, že som musel hovoriť tieto veci a netušil som, ako ich vziať späť.
"Napokon i baby údajne rady.. um.. "experimentujú". To viem dokonca z vlastnej skúsenosti." Dodal som a stiahol ruky zas do vody, pričom som sa odlepil od kraja.