Hlavná brána

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Obrovská brána Kusagakure, jediná cez ktorú sa dá prejsť ďalej do zeme Trávy a Marišky, je zasadená do skaly vytesaných do ohromných hradieb, cez ktoré neprejde ani Uzukáeho dokonalé Susanoo. Platí sa tu mýtne, brána je strážená, vstup je nepovoľovaný ak to Kusakáge nepovolí, a dedinčania smú opúštať tieto priestory len na vlastné nebezpečenstvo nevediac, že v okolí brány hliadkujú Anbu jednotky!

ANBU Poèet pøíspìvkù : 107 Join date : 08. 05. 13

Pokojne som si prechádzal cez les smerom až do Kusagakure no Sato, túto cestu som poznal. Naposledy som tade šiel asi pred 5 rokmi. Bol to dlhý čas čo som sa neukázal v Kusagakure no Sato. Jediné čo som vedel bolo, že tu má byť nový Kusakage. Akemi ma tu nechcela pustiť, lebo myslela, že ja to tu idem napadnúť a pomstiť sa, ale to bola blbosť. Presvedčil som ju teda napokon, nech ma tu pustí. Šiel som sa tu len pozrieť s tým, že ma nikto nespozná. A kto by ma vlastne spoznal nebol som tu 5 rokov a na môj klan sa tu najskôr zabudlo. Dobre že tak. Ja som bol podľa spisov mŕtvy. Na hlave som mal kapucňu a celý som bol nejako tajný. Aspoň som sa nechcel nechať vystavovať na celom námestí alebo pred bránou.
Keď som došiel pred bránu vyšlo zo mňa. "Môžem vstúpiť? Môj zámer je návšteva dediny, nechcem robiť žiadne problémy. " Moju chakru by si všimol takmer každý, tá zásoba bola dosť veľká, ale šlo o to, ako silno vyžarovala a aká bola intenzívna. Presne preto som sa nikdy nemohol stať senzibilom. Nedokázal by som sa pred niekym len tak ľahko skryť.

Poèet pøíspìvkù : 34 Join date : 05. 05. 13

Cesta trvala ještě déle, než jsem si původně myslela. Deštivé pláně vystřídaly travnaté louky a lesy, ocitli jsme se blízko Kusagakure no Sato. Byla jsem celá promáčená - díky Raizouovi. Na deště jsem sice byla zvyklá, ale tyhle jeho naschvály jsem příliš ráda neměla. Vesnice byla na dosah, tak jsem zkontrolovala dárkový koš - jestli tu cestu vůbec přežil. Konečně jsme doběhli k bráně a já si mohla poprvé prohlédnout tuto vesnici - alespoň zvenčí. Došla jsem až ke strážím a podala jim zprávu. "Přišli jsme vyřídit pozdravy od Amekageho a zároveň přinesli malý dárek pro Kusakageho." Můj chladný tón mohl trochu klamat. Ale nakonec nás stráž přeci jen pustila dovnitř vesnice. Rozhlédla jsem se kolem a podívala se na svého parťáka - jestli mě vůbec doběhl...

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Anbu

Atmosféra pri bráne bola v skutku čudná, napriek tomu sa zdalo že obrana je strašne nízka. Aj keď brána vytesaná do obrovských bielych skál v podobe hradieb ktoré majestátne stály a obklopovali dedinu svojou starodávnosťou a silou, spojenou s odolnosťou, keďže tieto hradby by na svete nedokázalo takmer nič robiť, Kusa mala obrovský slabinu, práve tu bránu, najväčšia slabina celej dediny, ktorú strážil naozaj jediný Jounin v okolí. A práve ten zastal sám pred troch návštevníkov, ako pred Kamim, tak aj pred jej spoločníkom, ba dokonca sa postavil aj pred čakrou nacucaného Akihira, z ktorého vyžarovala moc. „Brány Kusagakure no satto sú uzavreté a v tejto dobe príliš málo prijímame návštevy. Hlavne v období kedy sa očakáva vojna. Musíte preukázať dôveru aby sa vám brána otvorila.“ Odvážne slová, keby zmizol, nič by sa nestalo.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 107 Join date : 08. 05. 13

Boli dosť opatrný, no teraz som rozmýšľal, ako presvedčiť toho Anbu aby ma pustil. Keď som počul správu o vojne pomyslel som si *No, vidím že sa to tu pohlo...
"No, na znak dôvery odkladám všetky svoje zbrane" Začal som vykladať tú kopú veci, ktorú som tu mal. Niekoľko kunaiov, shurikenov, katanu a k tomu ešte výbušné lístky. Bolo toho dosť... ak by ma aj tak nepustili najskôr by som sa otočil a odišiel preč. Nechcel som zbytočne zabíjať niekoho pre vstup, ktorý mal byť uskutočnený len tak.

Předmět: Re: Hlavná brána Fri May 10, 2013 2:45 pm

Po zdlouhavé cestě jsem dorazil do Kusa. Bylo tu hrozně. Svítilo slunko parno jak v pekárně a ještě k tomu tu bylo strašnej vzduch. Nejradši bych jim to tu "pokropil" i když skládat pečetě před tým nervózním strážným. S deštníkem stále přes rameno jsem mohl budit divný dojem. Stále sem si neuvědomoval že jsem v Henge no jutsu takže jsem vypadal trochu divně. Rozhlídl jsem se kolem. Jeden... nic víc. docela jsem si věřil že bych ho srazil na kolena dřív než by řekl "pomoc" ovšem kvůli tomu jsme tu nebyli... a stejně jsem na to byl příliš línej. Lusknutím prstu za tichého puf se deštník rozplynul. Poté jsem na zem vysypal : Kunaie, Shurikeny, Výbušné lístky, škrtící lanko, dvě další lanka, světelnou bombu, kouřovou bombu, jed, dvě jehly a jeden skládací shuriken. Stejně jsem je měl jen pro sichr. Snad je neukradne... pomyslím si a podívám se na toho strážného.

Poèet pøíspìvkù : 34 Join date : 05. 05. 13

Pohledem jsem arogantně přejela po místním Anbu, jenž na nás odněkud vyskočil. Začala jsem zkoumat, jak se vesnice chová. Obrana příliš velká nebyla, ale očividně tu měli oči na šťopkách. Odevzdala jsem veškeré zbraně, tyč jsem sice dát nikomu nechtěla, ale asi by nás sem jinak nepustili. Dárkový koš jsem jim vážně dát nehodlala. A časopis už vůbec!! Neměla jsem ho kam schovat, tak jsem ho v rychlosti strčila do výstřihu. Bylo mi trochu trapně, ale byl to přece normální časopis s módou! To však neznamená, že jsem potřebovala, aby někdo věděl, že mě móda zajímá. Podívala jsem se koutkem oka na Raizoua a zamračila se. Zavřela jsem oči a natáhla ruku. Dala jsem mu pořádnej pohlavek. "Baka."
Úder by ho možná mohl proměnit zpět...

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Stráž brány

A vtedy nastala tá chyba kedy sa premenený Raizo zmenil späť po údere do svojej pôvodnej osoby. Jounin už uvažoval že otvorí popraskané kamenné brány, to však okamžite po Henge no jutsu zmenil názor, prudko do ruky chytil svoj zvláštne tvarovaný kunai od samotného Kusakágeho a postavil sa proti trom naraz. Sám, bez najmenšej šance bol ochotný bojovať. „Triky nie sú tolerované, kto ste a čo tu naozaj chcete?“ Padla otázka a oni museli pochopiť že ich reputácia pri vchode klesla.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 107 Join date : 08. 05. 13

"Ale, ja s nimi nemám nič spoločné. Ak ma teda nechcete pustiť, tak nič nenarobím."
Začal som si svoje zbrane a všetko možné brať naspäť a zakladal som si to do určených miest na to. Sledoval som to tu naokolo. Či tu náhodou niekto nie je. Tým ninjom z Ame som nevenoval nejakú pozornosť.
Mierne som sa natiahol a zívol som. Následne som už len čakal na rozhodnutie strážcu.
V pohode som tu mohol začať bojovať a prečo som vlastne nezačal? No nechcel som zatiaľ na Hebikawa nejako pútať pozornosť.

Předmět: Re: Hlavná brána Fri May 10, 2013 10:29 pm

Raizou který se sice změnil zpátky ale vůbec nevěděl vo co jde... Podrbal se na hlavě a kouknul se všude kolem. Flegmatická povaha zachovala chladnou hlavu i v této situaci. Uvolnil jsem se a začal s vysvětlováním. Z kapse vytáhl malou opičku v květináči.
"Triky nejsou tolerované..." řeknu a napodobím hlas toho ztrážnýho a pokusím se i o jeho výraz který byl něco mezi vyděšením a odvahou. Zajímavé jak měli ty dvě věci k sobě blízko.
"Co tím chceš říct. Hele jsem tady jen proto abych předal tady tuhle pitomou opici vašemu Kagemu. Já sem hodnej kluk víš ? Kdybych sakra nebyl hodnej kluk myslíš že bych tady nakráčel přímo před bránu a vysypal ti tady na beton všechno co mám u sebe ? Ale no tááák. Buď trochu rozumnej. Klidně se můžu otočit na patě a vodejít pokud to bude nutný. Nechám ti koš a opičáka tady a můžu ti zamávat na rozloučenou. Jsme tu v přátelským duchu chápeš ?" řeknu se stále stejným výrazem. Mise nemise nechtěl jsem působit problémy, takže jsem měl v úmyslu tady dárky nechat a odejít. Takže jsem položil opičáka na zem a podíval se na Kami a potom na toho strážnýho.

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Strážca brány

Jounin však ostal na mieste bravúrne a naozaj odvážne stáť, sám proti trom. Nereagoval na výzvy Akihira, ba dokonca aj naštvanie sa Raiza, ktorý položil nejaký košíček k bráne, pretože presne v tej chvíli kedy sa k sebe priblížili, pocítil Jounin niečo divné v hrudi. Pozrel sa, a uvidel ako mu krv v prudkom lejaku steká z brucha na zem tvoriac obrovskú kaluž krvi. Vydesene sa zahľadel na prítomných, a bledý padol k zemi, kde jeho telo posledný krát vydýchlo. Vtedy sa na jednej zo sklá v tichu objavila postava v kapucni, Anbu z Kusa, ktorá v tom istom okamihu zmizla. Znamenalo to jediné, boli odhalený alebo skôr obvinený z vraždy vysokopostaveného strážcu brány, syna feudálneho pána Trávnatej zeme? Čo sa ale však stalo že umrel? A práve pred delegáciou z Ame?

Předmět: Re: Hlavná brána Sat May 11, 2013 11:03 am

Raizou prudce uskočil dozadu. Podíval se po oku po Kami která stála na stejném místě. Akihiro nevypadal že by se nějak pohnul taky i když co já vím... byla možnost jak by ho odkrágloval. Ten Anbu pravděpodobně šel jedině do kanceláře Kageho. Mohl to bejt taky vrah... tak či onak to pro nás nevypadalo dobře.
"S tohohle se asi už nevykecáme co ?" řeknu s lehkým úsměvem a podívám se na Kami. Když už jsme nesplnili misi číslo jedna "dones Kusakagemu košík" rozhodl jsem se alespoň splnit misi č.2 "Nezapleťte se do souboje" Rychle jsem složil pečetě a řekl.
"Kuchiyose: Rashomon!" na místě kde byla brána Kusagakure se objevila teď moje brána která zatarasila celý vchod. Pro případ že pro nás někoho pošlou ... což pošlou.
"Myslím že by jsme se měli zdekovat co myslíš ty ?" řeknu s úsměvem. Akce ... rozproudila moji krev a opět to tu bylo. Vzal jsem ze země kouřové bomby a kunaie. Rychle je namotal na drátek a hodil je do Rashomonu. To znamenalo že když někdo na bránu někdo zaútočí udělá to bum což nám získá čas. Schválně jsem tam před bránou nechal výbušné lístky. Proč ? Aby si ti páprdové uvědomili že jsem mohl použít něco jinýho ale neudělal jsem to. Nechtěl jsem jim ublížit. Nechtěl jsem válku. Největší rychlostí kterou moje tělo dokázalo vyvinout jsem se rozběhl směrem k Ame.

(případný přesun)

ANBU Poèet pøíspìvkù : 107 Join date : 08. 05. 13

Zrazu som si vybavil to čo hovorila Akemi, ako bude organizácia postupovať. Táto situácia mi nahrala do kariet. Celý čas som mal na sebe kapucňu, tak aby mi nikto nevidel priamo do tváre.
Vytiahol som čelenku Uzushigakure no Sato a uviazal som si ju na pravej ruke.
"Hajzle"
Povedal som na toho mŕtveho.
Vytiahol som katanu spopod plášťa a toho mŕtveho som ešte prepichol cez srdce.
Potom som na tú mŕtvolu urobil znak Uzushiogakure no Sato.
"Vypadnite!"
Povedal som na Raizoua a Kami.
Katanu som stále držal v ruke. To čo som robil bola špinavá práca, ale dal som sľub a ten teraz budem musieť dodržať.
Otočil som sa a veľmi pomalým krokom som sa šiel preč, ale stále som mal katanu v ruke.

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Obdobie krehkého mieru bolo v túto hodinu narušené. Pri bráne ktorá sa zdala nezabezpečená sa objavovala nová a nová čakra, v podobe mnohých Anbu jednotiek, tie však nezastavovali pri bráne ale prečesávali okolie a niektoré sa pustili na lov Amegakurských jednotiek. Ale predsa len pri bráne sa niečo stalo, a to keď sa nezlomiteľná brána Rashomon preťala rukou Kusakágeho napoly, následne čoho zmizla a Kusagakurská kamenná brána sa otvorila. Tam stáli dve maskované Anbu jednotky, s maskami mačky a opice, chrániac osobu uprostred, mňa. Naštvanosť, to sa dalo vyčítať z mojej tváre, keď som naozaj rýchlym krokom dorazil k mŕtvole Jounina, sám som ho nadvihol a podal medikovi, ktorý tiež prišiel na pomoc, ale neskoro. Následne soms a otočil k cudzincovi, na jeho čelenku Ushiogakure. „Stálo ti to zato?“ Spýtal som sa, stále som ale bol kľudný, nahnevaný ale stál som pokojne a tvár sa nehýbala.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 107 Join date : 08. 05. 13

Kusakage aj s jednotkami Anbu ma dobehli. Nahlas som sa zasmial a dodal som.
"Plním len rozkazy."
Moja pozornosť bola stále na maximum.
Urobil som pečate a mysľou mi prebehlo.
Kage bushin no Jutsu!
Okolo mňa sa zjavilo asi 10 klonov a zrazu sa rozutekali a to isté som urobil aj ja.
Chakra bola rovnaká a klony boli priam rovnaké a nerozoznateľné. Každý bežal niekam inam.
Šiel som preč. Ešte nebol čas na odhaľovanie mojej skupiny a naších schopností. To isté mi hovorila Akemi.
Pri behu som skladal ďalšie pečate.
(Presun-pokiaľ si ma nejako neodhalil a nezaútočil náhodou zrovna na mňa)

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Sledoval som už len jeho kópie ako sa rozpŕchli do priestranstva. Mal som obrovskú šancu chytiť ich všetkých a prizabiť, no nebol som typ ktorý premýšľa až tak zbrklo. Dosť čudne som sa zahľadel na čelenku, na znak ktorý po sebe nechal, nemohol som uveriť tomu že by Vírivá, tá Vírivá ktorá ako ja hlásala mier, by to porušila a rozpútala vojnu. Nie, to si musím najprv presvedčiť. Preto som ho nechal ísť, otočil sa k strážam a oznámil. „Uzavrite pohotovostne bránu, nikto neprejde dnu ani von, strojnásobte stráže, do okolia vyšlite Anbu jednotky, vystavte bariéru a povolajte políciu. A hlavne, vystrojte pohreb mladému Jouninovi, ja napíšem list jeho otcovi. A hlavne, pripravte mi delegáciu na návštevu do Vírivej.. Pošlite im prosím správu..“ Oznámil som, načo som sa ešte raz zapozeral do búrkových mrakov. Mier som na svojej pozícii udržal jeden deň. Niečo viselo vo vzduchu a nič príjemné to určite nebude. Kolobeh udalostí sa bude meniť zo dňa na deň nenávratným tempom, a ja s tým už asi nič nezmôžem. Na tieto myšlienky sa sem povolaný klon rozplynul.

Poèet pøíspìvkù : 34 Join date : 05. 05. 13

Všechno se to stalo strašně rychle, že jsem málem ani nestihla reagovat. Na zemi už byl i mrtvý člověk. Poté co Raizou vyvolal tu Rashomon a zdrhl, chtěla jsem zdrhnout taky, ale nějak jsem to nestihla. Ukryla jsem se za blízkou skálou. Problém byl ten, že jsem byla neozbrojená - všechny moje zbraně zůstaly tam. Tajně jsem se dívala, co se u brány děje. Přišel sem dokonce sám Kusakage - člověk, kterému jsme měli předat ten dárkový koš. Z člověka, co sem náhodně přišel s námi, se stalo něco jako ... Obětní beránek řekla bych. Chtěla jsem uprchnout, ale nemohla jsem - alespoň ne do doby, než odejdou. Potřebovala jsem svoje věci a taky aby mě nikdo neviděl. Jenže se věci začaly dávat do pohybu. Kusakage začal do okolí posílat Anbu jednotky. Ačkoli jsem si to nechtěla přiznat, měla jsem trochu strach. Dárkovým košem nebo módním časopisem bych se jim asi neubránila. A hlavně jsem nesměla za žádnou cenu rozpoutat válku, už teď to je na tenoučkém vlásku. Kolem mě se začaly pohybovat jednotky Anbu. Co teď? Co když si mě všimnou...

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Skupinka Anbu

Anbu jednotky samozrejme zložené aj zo senzibilov si okamžite Kami všimli. Tá nemala ani najmenšiu šancu zareagovať, keď ju obklopilo asi 6 vysokých postáv v tmavom plášti s maskami na hlave, a všetky pozorovali jej čelenku. Boli sme v stave pohotovosti, vojna bola na pokraji a veľa nechýbalo k jej vypuknutiu a neďaleko pri bránach práve ona bola jedná z tých ktorá zabila Jounina. Možno bola len svedok, preto sa ju možno snažili aj bez násilia previesť o dediny, na vypočúvanie. To všetko totiž naznačil kapitán tímu, následne čoho jeden z nich poskladal pečate. Bolo to len na nej, či sa postaví, alebo ostane sedieť a prejde sa do vezenia trochu násilnejšou cestou.

Poèet pøíspìvkù : 34 Join date : 05. 05. 13

Skoro jsem ani nedýchala, jak mi bylo zle. Bylo úplně jasné, že si mě všimnou. Bylo jen otázkou času, kdy budu obklíčena. A během chvíle to bylo tady. Kolem mě stálo šest Anbu. Neměla jsem sebemenší šanci, ačkoliv jsem si to nechtěla připustit. Chvíli jsem na ně ze země zamračeně zírala, po chvíli jsem se ale rozhodla pro něco šíleného. Nemůžu tady přece zůstat někde v zajetí! Já nikoho nezabila! Pevně jsem stiskla dárkový koš a přitiskla se ke kameni, za kterým jsem se ještě před několika minutami schovávala. Napřáhla jsem se a s dárkovým košem vrazila do dvou z Anbu. Byla to sice beznadějná, ale jediná "možná" cesta pryč. Vrazila jsem do nich fakt velkou silou. Pokud by se povedlo je nějak přeskočit, utíkala bych co nejrychleji pryč.

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Okamžite ako jej postava podvihla darčekový kôš, pocítila Kami v rukách slabosť, a darčekový kôš pristál vedľa nej na zemi. Bezvládna Kami už mohla len sledovať ako ju jeden z Anbu jednotiek podvihol do náručia a spolu s ňou zmizol za jarného vetra do preč. Preto použil práve tú techniku, kedy ju nie len obral o sily, ale aj uspal, to skladal ten Anbu. Bez možnosti sa nejako brániť sa skupinka Alfa~Delta~Fox~Tundra~Rámen~Líška~Vajíčko~Vianoce stiahla do dediny, a predviedla Kami do vezenia.

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Po malej chvíľke, možno len minúta behu som došiel k bráne kde som sa postavil a čakal na ségru. Áno, bol som extrémne rýchly a v dedine považovaný za najrýchlejšieho, preto som sa v pohode oprel o bránu a zahľadel sa z dediny do diaľky. Kamenná stena, tá stena ktorá odjakživa chráni túto dedinu a ešte ňou nikto nedokázal prejsť, brána bola ostriekaná krvou. Kamenná brána, jedná slabina obrany Kusa sa otvorila, a čakala, kým prejdem. Bol som nervózny, a možno som sa aj bál, ale to mohla poriadne vidieť len sestra. Mladý, bol som príliš mladý na takéto rozhodnutia a skutky, a hlavne, v tejto funkcii som bol len krátku chvíľu.. Bol som neistý, a ako ma označila sestra, večné dieťa.

Poèet pøíspìvkù : 18 Join date : 05. 05. 13

Dorazila jsem k bráně jen pár vteřin po Naovi. Myslel si, že je rychlý? Ano, doopravdy byl, ale ještě jsem tu byla já, kdo se mu v rychlosti tak trochu vyrovnával. Dorazila jsem a postavila se před něj. Teď jsme nebyli v kanceláři, teď jsem nebyla jeho ochrana, ale jeho sestra, která měla starost. Všimla jsem si, že trochu nevnímá, ale pokud mě doteď nezaregistroval, cinkot mečů na zádech, ho na to musel automaticky upozornit. Zívla jsem a promnula si oči. Měli bychom pohnout, jestli chceme do večera být v Uzu.
"Niichan?" Zeptala jsem se ho a zabodla do něj modrý pohled.
"Víš, že dost riskujeme, když tam jdeme?" Jistě, že to věděl, bylo mi to jasné. Potom jsem se ale pousmála a starostlivá a zamračená vráska na čele zmizela. Stiskla jsem mu rameno.
"Dopadne to tam dobře a ty si zatím vedeš skvěle. Pamatuj, že vždycky máš mě. A mám takový pocit, že Uzu neví, co jí čeká. Nás dva by tam rozhodně nečekala, že A?" Jedině on věděl, co to znamená. Tým A/B je znovu připraven na nějaké to dobrodružství, jako před lety. Poupravila jsem mu klobouk, i plášť a rozešla se směrem ven. Čekala nás Uzu a v ní? Kdo ví.
(Přesun.)

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

A naozaj ma prebralo až to, ako sa ségra pokúsila o nápravu môjho oblečenia. Nikdy som nebol zástanca nejakého uhladeného štýlu, proste ako som vstal, tak som šiel. A ako vždy ma už zvyknutá sestra stále naprávala. „Viem..“ Odvetil som, až teraz sa ozval žalúdok a divné brnenie, ale to som už držal ségru za ruku. Správanie malého dieťaťa, no a? Zahnalo to strach, pretože pri nej som vždy dokázal aj nemožné, také bolo naše A/B duo! A ani celá dedina len proti nám dvom nemala šancu. Preleteli sme rýchlo bránou, a spolu sme sa vydali do sveta. Do Vírivej, zabrániť vojne. „Ďakujem..“ Stihol som sa poďakovať, že bola napriek riskovaniu stále zo mnou, až naše chrbty zmizli v diaľke.

~presun~

Předmět: Re: Hlavná brána Mon May 13, 2013 7:53 pm

Dobehol som pred brány Kusagakure no Sato. Vôbec som nebol vyčerpaný.
Prišiel som k stráži a povedal som.
Som Reikin Shindo, dá sa povedať, že diplomat z Amegakure no Sato. Prišiel som sa porozprávať s Kusakagem. Idem sa s ním dohodnúť. Moja zámienka je čisto mierová.
Snažil som sa pôsobiť priateľsky. Naozaj som nechcel robiť problémy.

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Stráž brány

Anbu sa rozostavili okolo Amegurčana, v tesnom kruhu z ktorého by mal nahnáno každý. Jeden zo skupinky vyšiel a zavelil. „Kusakáge sa nenachádza v dedine.. Odíďte..“ Odvetil jednoducho, rozostúpil sa aby mohol odísť a čakal kým nezmizne.

~Prepáč za krátke, ale dnes mi je blbo tak nemám náladu veľa písať..~

» Hlavná brána
» Hlavná brána
» Hlavná brána
» Hlavní brána
» Brána Yukigakure