Tréningové priestory

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

First topic message reminder :

Nádherná a úchvatné cvičisko ako samotný Káge dediny, sa nachádza na počudovanie v dedine. Je veľké, náherné, úžasné, plné vecí a budov, a stromčekov a králikov, a ľudí, vežičiek, Shinobi, mrkvičiek, trávičky...

Předmět: Re: Tréningové priestory Fri May 17, 2013 7:36 pm

"Niekto sa musí ujať práve tejto pozície, aj keď nieje najľahšia, najkratšia ani práve tá najkrásnejšia. A ja iný zmysel života zatiaľ nemám," odpovedal som smerom k nej ešte predtým, ako vytvorila klona.
Pristúpil som asi na vzdialenosť dva metre od klona a zaujal bojový postoj. Pomaly som začal vyťahovať z puzdra katanu a nasadil som neutrálny výraz, ktorý som nezmenil počas celého boja.
Rolnička zacinkala, keď som katanu naklonil smerom ku klonu a následne jedným skokom prekonal vzdialenosť medzi mnou a klonom. Okamžite som spravil výpad mieriaci klonu na ľavé rameno. Pohyboval som sa zatiaľ celkom rýchlo, no stále som sa držal na priemernej rýchlosti genina. Nechcel som si minúť všetko na hneď prvý výpad.
Očami som pozorne pozoroval každý sebamenší pohyb klonu, nemohol som si dovoliť skončiť hneď na začiatku.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Když jsem tak seděla u stromu, tak jsem si ho vyslechla. Musela jsem ho nutně změnit. On se této pozice ujmout nemohl...on prostě ne! Ať si to udělá někdo na kom mi tak extra nezáleží, jako jsou lidé z Uzu, ale on se prostě touto cestou vydat nemohl.
Když zaútočil působivě na klon, ten se jen pousmál a jak stál na nohou, najendou se skrčil. Nebylo to normální pokrčení, udělal roznožku a katana projela nad klonovou hlavou.
"Moc dobrý tah." Usmála se, podepřela se rukami a pravou nohou švihla do těch jeho, aby je podkopla.
Já jsem se zatím jen se zájmem koukala a hledala jeho slabiny, abych věděla co u něj vylepšit.

Předmět: Re: Tréningové priestory Fri May 17, 2013 10:27 pm

Neriešil som nič iné, len som sa sústredil na boj.
Akonáhle sa klon vyhol nablýskanej čepeli mojej katany, už už som sa chystal namieriť koleno na hlavu, ktorá mi akurát vošla do tej správnej pozície.
No vďaka ako takej pozornosti mi nemohla ujsť jej noha mieriaca do cesty tým mojím. Samozrejme že ma nenapadlo vyhnúť sa inak, ako vyskočiť do výšky. Bolo zbytočné udierať práve teraz, kedže bola v polohe, z ktorej by sa ľahúčko vedela vyhnúť. A ja som rozmýšľal aj trochu dopredu.
Dopadol som na zem asi tri metre od klona.
"Čo takto Kuchiyose no Jutsu?" nadhodil som poznámku smerom ku Lucy sediacej pod stromov a potom som sa opäť rozbehol na klona. Potreboval som naplánovať aspoň ďalší krok dopredu.
Opäť som začal sekom, do ktorého som sa komplet celý oprel, ako som mal vo zvyku. V poslednej chvíli som si však katanu prehodil do druhej ruky, pričom stále pokračoval v údere na hlavu, teraz však päsťou.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Klon jen bystře sledoval jeho pohyby. Když odskočil, jen se vzpřímil a čekal na další útok.
To co mi řekl...no naučit ho by to nebylo k zahození, ale já ani netušila koho by vyvolal, ani ještě s nikým nepodepsal dohodu. Muselo by se to zase jednat s Kagem, aby mi dal nějaké smlouvy, podle toho co bude chtít Shin'ichi za summona...moc práce.
"Jestli ti nevadí že to bude namáhavé, tak proč by ne." Pokrčila jsem rameny. Samozřejmě že bych to celé musela udělat já, ale měla jsem tu klona a tak i jistotu v tom, že by se mi nic nestalo. Když se chytal seknout, klon dal během jeho běhu ruce do pečetě.
Jakmile Shin'ichi sekl, mohl vidět jak sekl klona, ale po chviličce se místo něj objevila dřevená kláda.
Klon stál za ní a nic nedělal.
"Dobrá, to by prozatím stačilo." Usmál se klon a já jsem se postavila. Prohrábla jsem si vlasy a koukla se na Shin'ichiho.
"Jakého summona by jsi chtěl?" Zeptala jsem se normálně, prostě normální hlas bez úsměvu...NORMALITA! xD

Předmět: Re: Tréningové priestory Fri May 17, 2013 11:24 pm

Moje oči akoby boli z kameňa. Vôbec nereagovali na to, keď sa mi buď niečo podarilo alebo som to naopak pokazil. Stále hľadeli znudene pred seba.
Päsť dopadla na klona, no to bolo len Kawarimi. Kým drevená lata doprevádzaná buchotom dopadla na zem, katana už spokojne odpočívala v puzdre na chrbte. Rolnička nevydala ani hláska.
"Jednoznačne orly. Zatiaľ ich povolávali len členovia nášho klanu. Tak nemám prečo váhať," pokrčil som plecami a pravou rukou som sa začal škriabať na krku. Začínalo mi byť pomaly chladno a postávať tam v tom sieťovanom tričku, to asi nebol najlepší nápad. Zo stromu som si zvesil mikinu, do ktorej som sa takmer okamžite zabalil a pustil sa do zvyšných šušienok.
Sadol som si do tureckého sedu vedľa Lucy a po chvíli ešte dodal:
"A máme zmluvu rovno u nás, v otcovej kancelárii," prevrátil som oči. Nemal som chuť vybavovať si niečo s otcom..

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Jen jsem se pousmála a klona zrušila, nebylo ho tu už potřeba. Jen jsem jí poděkovala a pak *puf*.
"Dobrá. Ulehčí to spousty práce, takže lépe pro mě." Pousmála jsem se na něj a odhodila klacík, se kterým jsem si hrála. Pomalu jsem se zvedla a oprášila se.
"Dobrá tedy...půjdeme." Byla jsem k němu zády a už jen poručila rukou, ale asi to ani nebylo potřeba, on by tak jako tak šel. Cestou jsem si trošku prohrábla vlasy a vzdychla, pak jsem přidala do kroku.

Přesun

Předmět: Re: Tréningové priestory Sat May 18, 2013 10:13 am

Postavil som sa, zhužval pytlík od keksov a strčil si ho do vrecka. Následne som vyšiel spod tieňu stromu a ruky si založil na hrudi.
Naozaj som nemal ani najmenšiu chuť tam stretnúť otca. Bodaj by bol zavretý v tom svojom skleníku..
Povzdychol som si.
A hneď nato som vykročil za Lucy a ujal sa vedenia. Predsalen, cestu domov som poznal aj so zavretými očami.

Presun