Reštika

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

Reštika "Dobre sa nahuľte" je výnimočná svojím jedálnym lístkom, ako jediná v Kusu nepodáva trávu ako trávu ale už ako hotový výrobok zapečený v koláčikoch. Neraz sa stalo že z baru obvykle všetci putovali do nemocnice, preto tu nie je hojná núdza na prípady úrazov. Preto majú doktory čo robiť. Nachádza sa v strede ulíc, pekne sa napapajte! Ak vás vôbec pustíme!

Poèet pøíspìvkù : 18 Join date : 05. 05. 13

Moc dlouho jsem se tu nezdržela, ačkoliv mě milá obsluha lákala, chvíli tu posedět. Ale to bylo kouzlo právě tohoto místa, přikovalo by tu člověka natrvalo, kdyby mohlo. Nejsou to kouzla, ani jutsu. Tohle místo působí tak uvolněným dojjmem, obsluha je až nadměrně milá a člověk tu s trochou koláčků a dobrého pití hned zapomene na problémy.
"Ale Minako-san, zůstaňte tu s námi na chvilku, pobavíme se" Lákaly mě hlasy, ale já jejich triky znala, rázně jsem zavrtěla hlavou.
"Omlouvám se Nobu-san, ale spěchám. Přibal mi sebou pár koláčků pro Kusakageho ať vydrží papírovat dlouho.." Odpověděla jsem mu, zapřela se o desku baru a sledovala osoby v místnosti, bylo ještě moc brzo na to, aby jich tu bylo moc. Až kolem hluboké noci to tady pořádně ožívá.
"Děkuju, mějte se.." Zaplatila jsem a za typického zvuku cinkajících mečů jsem se během vteřiny vypařila. Mířila jsem na jediné místo, někdo toho kostitřasa vykrmit musí.
(Přesun)

Poèet pøíspìvkù : 8 Join date : 12. 05. 13

Probudil jsem se na stole. Zamžoural jsem zcela nechápavě kolem sebe, protože jsem vůbec nechápal, kde jsem, ani jak jsem se sem dostal. Přede mnou byla prázdná lahev jinu a pár lahviček saké. I kolem mě se vznášel alkoholový opar, až jsem se sám divil, co všechno ze sebe cítím a co jsem dokázal za ten večer vypít.
Ušklíbl jsem se. Takhle jsem se naposledy zlil na začátku své služby a musel jsem v plné kocovině vytírat záchody kartáčkem na zuby. Pousmál jsem se. Konečně jsem byl zase venku!
Zeptal jsem se servírky, která šla kolem mě, co je za den a poměrně jsem se vyděsil, když mi řekla, že jsem u toho stolu strávil dva dny. Hups..
Položil jsem na stůl peníze a vypotácel se ven. Slunce mi nepříjemně svítilo do očí a křičení ptáků ve mě vyvolávalo chuť chytit pušku a všechno to postřílet. Hlava mě bolela, ale nebylo to nic drastického, zažil jsem už horší časy.
Trochu jsem se zkultivoval a vydal se směrem ke kanceláři. Přece jen, chtěl jsem si dát jen panáka na kuráž a vyrazit do služby, ale ta zatracená servírka a plná lahev mě tam zdrželi celé dva dny. Doufejme, že Kage není žádná citlivka...
Přesun

Poèet pøíspìvkù : 16 Join date : 07. 05. 13

Celý šťastný som prišiel do reštiky, ktorá bola tak známa.
Vošiel som dnu aj s Konan-sensei a potom som pribehol pultu a začal objednávať.
"Ja prosím aspoň 10krát ramen a platí to ona"
Ukázal som na Konan-sensei a čakal som na objednávku, medzitým som sa na Konan usmieval, aby ma neprizabila za tak veľa ramenov.
"Konan-sensei? Vy si dáte čo?"
Opýtal som sa svojej novej senseiky.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Došla jsem rovnou před bar a dala si ruku v bok. Nevím jak on, ale já měla na něco chuť. Samozřejmě že jsem byla už připravená na výpravu do Ame, tak proč se před tím trošku nepobavit.
Vešla jsem dovnitř a mávla na pár lidí, které jsem tu už znala...některé i o něco lépe, ale to už nebylo důležité a mě to taky ani nezajímalo. Sedla jsem si k baru a objednala si saké. Pak jsem se podívala na Shin'ichiho a pousmála jsem se.
"Piješ něco? Protože tě zvu." Pousmála jsem se na něj a čekala na odpověď. To už mi ale však barman dal přede mě celou láhev saké.

Předmět: Re: Reštika Sun May 19, 2013 12:01 pm

Vošiel som do reštaurácie a prešiel za Lucy priamo k baru. Vyhupol som sa na otáčavú stoličku a lakte si vyložil na bar.
"Zatiaľ len strik," povedal som ako smerom k Lucy, tak aj ku barmanovi za pultom, ktorý práve posúval smerom k Lucy veľkú fľašu saké. Nebodaj to chce sama celé vypiť...Buď má teda výdrž alebo ju budem musieť niesť až domov. Kto vie kde býva? Kso... V kútiku duše som dúfal, že jej tá fľaša nič nespraví a ja sa nebudem musieť o ňu starať.
Priletel ku mne strik a ja som ovoňal vôňu premiešaného červeného vína a Coca Coly. Krása...

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Když řekl že chce jen střik, pousmála jsem se. Netušila jsem jaký přesně, protože já si jako střik dávala bílé víno s vodou, nebo colu s rumem, ale tak každý má jiné chutě.
Barman mi k flašce podal ještě malinkou saké skleničku. Vzala jsem si flašku a nalila jsem pití do skleničky a hopla to do sebe. Pak jsem si nalívala další a podívala se na něj.
"Řekni mi...proč chceš převzít roli toho bezcitného a věčně arogantního muže? Mám pocit že kdyby jsi takový nebyl...kdyby jsi byl normální, bude to pro tebe něco jako svoboda, takový hezký pocit." Pousmála jsem se a nalila si další rundu a vypila jsem jí.

Předmět: Re: Reštika Sun May 19, 2013 12:53 pm

Zakrútil som zápästím, v ktorom som držal pohár so strikom. Karmínoá tekutina vo vnútri sa začala krútiť v rovnakom smere ako moja ruka. Očami som pozoroval ten malý vír v strede pohára a pritom hovoril:
"Tak, pretože som už raz taký. Neviem si sám seba predstaviť ako človeka, ktorý by sa musel rozhodovať kvôli svojim citom a podobne. Neviem si predstaviť samého seba, akoby ma potom tie city zradili. Radšej zamedzím city a budem vo vojne užitočnejší. Nebudem sa musieť riadiť citmi, moje rozhodnutia budú rýchlejšie a z istého hľadiska výhodnejšie. Nebudem sa musieť starať o to, či budem niekomu chýbať, proste, je to lepšie ako potom umierať so slzami v očiach že sa nemôžem vrátiť ku rodine, ku žene, ku priateľom..." pokrčil som ramenami. Takto som to videl a takto mi to vyhovovalo.
"No vždy som takto nerozmýšľal. No myslím, že som k tomu predurčený. Všetky incidenty tomu zatiaľ nasvedčujú."

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Jen jsem si ho vyslechla a nalila do sebe další sklenku. Já toho vydržela hodně, takže se ani nemusel obávat toho, že bych byla extra opilá z jedné flašky.
Vyslechla jsem si ho a pak se jen zamračila.
"Své city zakrývá jen hlupák a ty hlupák nejsi. Kdyby jsi umřel, tak nemůžeš ovlivnit to, jestli kvůli tobě někdo plakat bude nebo ne, protože si piš že ano. Když si svět a lidské city budeš držet dál od těla, může se jednou i stát, že zapomeneš proč žít že nebudeš mít důvod a takové lidi opravdu trpí víc než by měli někoho v lásce..." Odmlčela jsem a znovu jsem se napila, při čemž jsem se podívala na něj. Přišlo mi že nějakým způsobem trpí, ale nechtěla jsem ho nijak zranit, nebo něco podobného. Sice byl o rok a půl mladší jako já, ale já neměla ráda muže, kteří se citům brání a odmítají ho, protože pak budou trpět ještě víc.
Nemohla jsem si nijak pomoc, ale ty jeho oči a prázdný výraz...nešlo to jinak. Přisunula jsem se k němu blíž a dala mu pusu na tvář...Zajímalo mě jestli na to zareaguje, nebo něco projeví. No, já to tak dělala vždy, takže mi to nijak problém nedělalo.
"Jen kvůli tomu že tě učili aby jsi své city schovával a neprojevoval je neznamená, že to musíš dělat. Nebuď takový...Láska, přátelství a někdy i nenávist jsou lepší než bolest, která nemá ani příčinu...Jednoduše řečeno...Jestli takto budeš dál žít, budeš trpět víc než si sám myslíš." Usmála jsem se na něj a napila se rovnou z flašky.

Předmět: Re: Reštika Sun May 19, 2013 7:47 pm

Dohovoril som svoje a poriadne si logol zo striku, čím sa obsah pohára zredukoval pod polovicu. Presunul som pohár pred jednu zo zabudovaných žiaroviek v barovej polici predo mnou. Kým Lucy rozprávala, díval som sa na svet skrz krvavú tekutinu.
"Ach Lucy-san, prečo mi to vravíš? Ja viem, chápem, že z pohľadu druhého človeka to znie divne, šialene. Ale ja mám svoje dôvody..." odtrhol som pohľad od pohára a presunul ho na Lucy práve v tom okamihu, keď mi na tvár prilepila pusu.
Nečakal som to, úplne ma to odpálkovalo. Akoby sa otvorila stará rana v srdci. Zaleskli sa mi oči. Pohár sa ani nie o stotinu sekundy rozletel a nielen ma polial zbytkom striku, ale navyše sa mi do dlane zabodli črepy.
"Kso...Nemôžem, Lucy-san..." zatriasol som rukou a na zem popadali ako kvapky krvi, tak aj menšie črepy. No v dlani stále zostala kopa väčších kusov skla. Chvílu som na ne hľadel a potom ich začal po jednom vyťahovať. Samozrejme že opatrne.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Pokroutila jsem hlavou.
"Ne...takové důvody mají jen lidi co jim nikdo lásku a přátelství nedává, ale ty takový nejsi." Pousmála jsem se a když si pak rozbil tu sklenici se střikem o hlavu, jen jsem sebou pořádně škubla a blýsklo se mi v očích.
"B-Báka!" Křikla jsem na něj a řekla barmanovi ať sem jde s lékárničkou.
"Bože jsi snad cvok?! Co blbneš prosím tě?" Okřikla jsem ho a když jsem viděla že mu teče krev, měla jsem chuť mu dát facku, a jakou!
Samozřejmě že ta pusa byla jen zkouška, abych věděla jak zareaguje, ale toto mě dost dostalo. Vzala jsem si pinzetu do ruky a tou druhou volnou jsem mu pleskla po té, se kterou si vybíral střepy, abych mu to mohla udělat nějak normálně.
Dala jsem si vlasy za ucho a jen pokroutila očima a začala jsem mu pinzetou opatrně vytahovat střepy.

Předmět: Re: Reštika Sun May 19, 2013 8:47 pm

"A presne si to vystihla. To sú tie dôvody," vyplazil som jazyk smerom na Lucy a k barmanovi som vrkol:"Fľašu Findlandie."
Kým mi Lucy vyťahovala črepy z dlane (! xD), kopol som do seba prvé a hneď aj druhé kolo vodky za sebou. Bez brzdy, no tvár mi skrivilo len minimálne.
"Vidím, že dneskajšok sa zvrtne úplne nečakaným smerom.." zachechtal som sa a kukol na Lucy. Bola až nadmieru starostlivá. Prevrátil som nad tým oči.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

"Ne...ty takové nemáš, toto nejsou tvé důvody." Řekla jsem během toho co jsem mu vytáhla všechny střepy (xD) a pak jsem si jen povzdechla a zavázala mu rány obvazem. Pak jsem si jen sedla, podepřela si hlavu a jen zhluboka dýchala abych mu fakt nevlepila.
Uviděla jsem flašku saké, kterou mi podal novou a celou jí na ex vypila. Pak jsem se na něj vražedně podívala.
"To teda jo." Prokoulila jsem očima a vykouzlila aspoň mírný úsměv.

Předmět: Re: Reštika Mon May 20, 2013 9:37 am

"Lucy-san, keď ti hovorím, že si to presne vystihla, tak to predsa tak bude, nie? Ja o svojej minulosti viem, viem čo som zažil, viem čo všetko sa vtedy stalo, o čo všetko som prišiel. A nechcem to prežívať znovu. To predo taký pohľad na svet," vzdychol som si a pozrel na obviazanú dlaň. Citlivé ženské...
Pozrel som očkom na fľašu Findlandie, stále bola ešte plná a tak som si nalial do poldecáka ďalšie kolo.
To som si vylial do úst a pohárik položil naspäť na barový pult.
"Som zvedavý, ako sa potom prebudím. Dúfam teda, že nebudeme moc vystrájať," šibalsky som sa kukol na Lucy a uškrnul sa.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Pohled jsem upřela na něho a jen jsem si povzdechla. Opřela jsem si hlavu o ruku a napila se flašky saké. Takto mě tu děsit hned po prvním panáku...
"A když ti říkám že to není pravda, tak to tak je. Možná že city co jsi zažíval byli jiné od těch co k tobě cítím já...jsi můj student, jsi kamarád geninu a chuninu tady, dokonce i joninové o tebe mají zájem...Prostě nejsi sám, proto k tobě lidé chovají city a vždy je o něco těžší když jim je nevrátíš i ty." Pousmála jsem se a dopila jsem druhou flašku. Pak jsem mávla na barmana, aby mi přinesl pořádnýho Ferneta, kterého smíchal se saké. Byl to sice docela hnus, ale mě to probralo.
"Heh...To je fakt...No co, dneska bez sexu taky přežiju." Řekla jsem si to nahlas spíš tak pro sebe...Byla jsem už trošku napitá, ne moc, ale přeci jen těch pár procent by se u mě našlo. Hned po tom co jsem to řekla jsem si zažádala už radši o celou flašku saké, tak i ferneta, ale zatím jsem s tím nic nedělala, jen jsem přemýšlela.

Chūnin Poèet pøíspìvkù : 58 Join date : 03. 05. 13

Došla som slimáčim tempom do reštiky, veľmi sa mi dnes nechcelo hýbať ako namydlený blesk. Povedala by som, že som mala tak trochu...Lenivé obdobie, čo som si nechcela priznať, keďže túto vlastnosť z celého srdca neznášam.
Postavila som sa vedľa Kena. Bolo mi jedno, koľko rámenov si objednal, peňaženka mi zatiaľ prázdnotou nezívala, takže to bolo v pohode. Dám si ráámen tiež. Uškrnula som sa, bolo zvláštne, že taký prd, ako Ken, si objedná desať rámenov, a ja len jednu...Jedinú misku. Nechcem pribrať, nie? Tak sa musím aj trochu snažiť!

Poèet pøíspìvkù : 16 Join date : 07. 05. 13

Sadol som si tam za stôl a hneď ako mi došli rameny, moje oči priam zažiarili.
Itadamikatsu!
Povedal som dosť nahlas a pustil som sa s vášňou do jedla. Jedol som síce veľa, ale to mi predsa bolo potreba. Ja som minul za deň veľa energie.
Konan-sensei? Kedy pôjdeme na nejakú misiu? Uhm... a kedy budeme trénovať ďalej? Kedy sa prejaví môj ranton?
Spýtal som sa medzi mojim jedením. Bol som veľmi hladný a veľmi rýchlo som tie misky vyprázdňoval. Bol som naozaj hladný.

Chūnin Poèet pøíspìvkù : 58 Join date : 03. 05. 13

Sadla som si za stôl ziež a hneď, ako pred nami pristáli rámeny, pekne som sa poďakovala. Vzala som príbor pevne do rúk a s chuťou sa pustila do tohto výborného jedla. Samozrejme, že moja misa bola prázdna skôr než tých jeho desať, aj napriek tomu, že jedol rýchlosťou blesku.
Misku som jemne rukou odsunula na bok a ruky si založila na hrudi. Odrazu na mňa vychrlil hromadu otázok. Chvíľu mi trvalo, než som ich všetky vstrebala. Na misiu len tak skoro nepôjdeme, Kusa je uzavretá a na chvíľu, kým je Kage preč, mám na starosť dedinu. Na chvíľu som sa odmlčala. Trénovanie? Neviem, to podľa teba, prispôsobím sa ti. Mám voľného času zatiaľ dosť... Pousmiala som sa, pričom som uprela pohľad na svoju prázdnu misku rámenu. Kedy sa tvoje KG prejaví, ti neviem povedať, keďže som nikoho bližšie z tvojho klanu nepoznala a neviem, ako k nemu ostatní prišli. Môžem ťa tak akurát usemrniť a podporiť. Nastalo hrobové ticho, ktoré som opäť po chvíli prerušila ja. Na to, ako získať KG, musíš prísť sám. V tomto ti už ja nepomôžem. Povzbudivo som sa naňho usmiala.

Předmět: Re: Reštika Mon May 20, 2013 8:15 pm

Už som mal obe ruky voľné, netrúfal som si v ruke držať fľašu dlhšie ako kým som sa napil. Bál som sa, že by sa to stalo zas. V tom prípade som si vložil tvár do dlaní a vzdychol.
"Musíme si tým kaziť dneskajšok? Chcel by som sa dnes skôr uvoľniť, odviazať sa a na moment zabudnúť, kto vlastne som," uprel som na ňu moje mačacie oči a párkrát zažmurkal.
Uchopil som hrdlo fľaše a znovu sa napil. Keď však vyslovila slovo "sex" jemne mi stúpla horúčava do líc.
"No, nemyslel som práve to, ale keď dopijem túto a dalších pár fliaš, budem rád, ak budem vedieť chodiť. Potom mi už bude fuk čo so mnou budeš robiť," podpichol som ju trochu, pričom som sa začal smiať.

Poèet pøíspìvkù : 16 Join date : 07. 05. 13

Rýchlo som tie rameny dojedol a potom som poznamenal.
"Pfuuu.... myslím, že sa nepostavím."
Uškrnul som sa a poslednú misku som odsunul na kraj stola.
Celý čas som ju počúval, svoj KG som neprebudil, neviem čím to bolo a ani prečo.
Normálne už každý z klanu ranton vedel ovládať od malička alebo sa ho naučil ovládať hneď po tom ako odišiel z akadémie. Mne sa toto KG ani neprejavilo. Nebol som z toho dvakrát šťastný.
"Konan-sensei , s tréningom môžeme začať kedy budete môcť vy. Aj tak nemám nikoho, s kým by som zabil čas a väčšinou sedím len doma a pozerám na stenu."
Povedal som nie moc šťastne a potom sa však usmial. Čo najskôr by som mal ovládnuť ranton a navyše ešte som sa nenaučil ovládať suiton, čo by som veľmi rád.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

"To je fakt...bavme se." Pousmála jsem se na něj a dopila jednu flašku saké a už mi ležela hlava na barovém stole, ale pak jsem se zase rychle zvedla. Pootočila jsme zasekaně hlavu na Shin'ichiho a zasmála se.
"Jakože bych to měla s vlastním studentem?!" Začaa jsem se smát jak střelená a napila se Ferneta.

//Gomen,nevšimla jsem si toho postu xDDD

Předmět: Re: Reštika Mon May 20, 2013 10:50 pm

Zívol som a vylial som do poldecáka obsah fľaše, ktorý sa tam akoby na mililiter zmestil. Hlava sa mi už celkom slušne točila a zrak sa mierne rozostroval.
"No neviem, začínam sa tu skôr nudiť. Neviem," zaklepkal som bruškami prstov o barový pult. Ten zvuk mi prišiel strašne smiešny, začal som sa chechtať.
"Ach. Zober si to z toho hľadiska, že si mojím senseiom niečo cez dva týždne. To je trošku iné ako keby si ma učila tri roky. Za druhé, som chuunin, čo je opäť, také nezvyčajné, pretože ako genin spraví skúšky, po čase sa tým rozpustí. Náš sa tiež rozpustil. Ale za iných okolností. A krátko..." na chvílu som sa odmlčal.
"Aby si si teraz nemyslela že ťa tu namotávam. Ani sám neviem prečo som sa takto rozkecal..."

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Pobaveně jsem nadzvedla oboči a napila se. Hned po tom jsem se na něho podìvala a zasmála se.
"Joooo...i tak jsem ale o rok a něco starší prcku a popravdě...Stejně mívám chlapi jen na jednu noc, protože jsou všichni kretèni." Prokoulila jsem si očima a dopila tu flašku. Barman mi už dal pouze Saké a já na něj hodila nasupený pohled, ale tak lepší než nic.
"A stejně...ty máš na to ještě čas." Usmála jsem se na něj a koukala se pobivně na flašku saké, kterou jsem popíjela.

Předmět: Re: Reštika Tue May 21, 2013 9:34 am

"Keď už tak, vek je veľmi nepodstatný. Nemyslím teraz, že by bolo normálne decko a dospelák, ale keď sú dvaja dospelí, tak to je fakt že nepodstatné. veď aha, kde je napísané, že musí byť muž starší? Somarina," rozkecal som sa akože fakt že dosť. Dokonca mi to už nebolo ani čudné, ako vo fľaši ubývalo, rozmýšľal som nad tým čoraz menej.
Nešlo mi o to prehovárať ju, nebola môj typ, len som chcel mať pravdu xD.
Keď vyslovila, že na to mám ešte čas, začal som sa na celé kolo rehotať.
"Lucy-san, ja už mám prvý sex nejaký ten piatok za sebou," vyplazil som na ňu jazyk a kukol na barmana, nech mi hodí krabičku cigariet.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Při jeho slovech jsem se musela zasmát. Byl docela rozkecaný, ale nevadilo mi to.
I když jsem v sobě měla docela dost alkoholu, stále jsem si byla vědoma toho co dělám.
"Jooo...to je teda fakt dobré vědět...že můj student už není panic." Protočila jsem pobaveně očima a znovu se napila. Když však mávl na barmana, aby mu hodil cigarety, blýsklo se mi v očích. Když mu je hodil, nastavila jsem svou ruku tak, že padly přímo do mé dlaně. Podívala jsem se na Shin'ichiho.
"Pití a sex ti tolerovat budu, ale cigarety jsou už těžkej kalibr." Vyplázla jsem na něho jazyk a cigarety jsem hodila zpátky barmanovy a udělal takovej obličej, že byl rád že jsem ho nepropálila...Stejně tak si byl vědom toho, že mu je dát prostě nemůže.