Reštika

Poèet pøíspìvkù : 52 Join date : 01. 05. 13

First topic message reminder :

Reštika "Dobre sa nahuľte" je výnimočná svojím jedálnym lístkom, ako jediná v Kusu nepodáva trávu ako trávu ale už ako hotový výrobok zapečený v koláčikoch. Neraz sa stalo že z baru obvykle všetci putovali do nemocnice, preto tu nie je hojná núdza na prípady úrazov. Preto majú doktory čo robiť. Nachádza sa v strede ulíc, pekne sa napapajte! Ak vás vôbec pustíme!

Předmět: Re: Reštika Tue May 21, 2013 5:29 pm

Len som sa uškrnul smerom k Lucy, pričom pohľadom som okukával matnú akoby zahmlenú prázdnu fľašu od vodky predo mnou.
Keď však pred tým, ako som stihol ja chytiť krabičku cigariet, ich chytila ona a šmarila ich naspäť po chudákovi barmanovi, v mojich očiach sa zablyslo dvakrát viac ako v tých jej. Čo už bolo pri ich kontrastnej a originálnej farbe naozaj nepríjemné.
Hrdelne som zavrčal.
"Lucy, toto sa nerobí," neznášal som, keď mi niekto niečo zakazoval. Vlastne, od detstva sa o to skoro nikto nepokúsil, tak som na to nebol ani zvyknutý. A rozhodne sa mi to nepáčilo.
Rozhodol som sa teda, že sa nevzdám. Vo vrecku som ešte mal balíček, no bola tam posledná, to preto som chcel ten nový.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Jen jsem ho ignorovala a pila si spokojeně saké. Když najednou vytáhl další krabičku, tiklo mi jedno oko. Fakt jsem nesnášela když někdo kouřil. Špatně jsem v tom kouři dýchala a děsně to smrdělo. Věděla jsem že to ale nebude jen tak. Dala jsem do sebe na ex to saké a bylo mi úchvatně...prostě plná energie, jednoduše opilá...zlehka.
Když už si jí chtěla vzít, znovu mi tiklo oko a v ten okamžik co si jí dával do pusy, jsem bouchla flaškou do stolu a skočila po něm.
Oba jsme spadli na zem, ale já na něm byla obkročmo a vzala mu tu cigaretu. Na náznak aby se nehnul jsem jí dala do obou ruk tak, že jsem jí mohla v půlce zlomit.
"Kouření škodí Vám i lidem ve vašem okolí...vždyť je to napsané i na tom!!!" Křikla jsem na něj. Jak někdo může takové texty dávat na cigarety...já bych měla z toho výčitky svědomí.

Předmět: Re: Reštika Tue May 21, 2013 6:33 pm

"Bože ako ty budeš grcať. Teraz pi hektolitre ale ono to musí ísť raz von. A pochybujem že normálnou cestou," rýpol som do nej, pričom som sa hral s cígou medzi prstami. Skôr tak na provokáciu.
No nečakal som, že po mne skočí ako mačka po koristi. Pád z barovej stoličky nieje veľmi príjemný, to vám poviem. Hneď som sa hlavou udrel o nalakovanú zem a celkom slušne to bolelo. Ten náraz ma omráči a hlava sa mi roztočila ešte viac.
Keď som ako tak nabral zmysly a pozrel nad seba, napitý mozog a tá poloha, v ktorej Lucy na mne sedela, proste som si dal v tom stave dokopy 2 a 2 a výsledok zlý. Cigaretu som najprv ani nevidel, na ten malý predmet sa ťažko zaostrilo.
"Lucy-san, veď si vravela že po svojom študentovi nepôjdeš!" ležal som na zemi ako pán Boh na kríži, pričom som na tvári s nechápavým výrazom vejral na Lucy.
Až keď som konečne ako tak zistil že v rukách drží MOJU cigaretu, vykríkol som na celú "reštiku": "Nie!!!"
Samozrejme že na nás upieral oči každý v miestnosti. Naozaj úžastné, toto bude zase aféra...

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Prokoulila jsem nad ním očima.
"Však já po tobě nejdu." Začervenala jsem se a trošku zamrkala očima. Pak když začal jančit jsem se jen zasmála. Natáhla jsem se pro další flašku saké a napila jsem se přímo z ní. Mě nikdy nezčervenaly oči, měla jsem to takto dobré.
Jakmile jsme jí ale dopila, olízla jsem si rty a zapálila si tu jeho cigaretu. Nešlukla jsem to...fuj to by mi ještě scházelo, se tu dusit, ale hlavní bylo že on jí mít nebude.
Byla jsem už dost opilá a tak jsem se jakš takš postavila a chytla ho za mikinu když ležel a odtáhla jsem ho někam do kumbálu.
"Tak hele frájo, jestli budeš kouřit, žádní kamarádi nebudeme a já z tebe při tréningu vymlátím duši." Potáhla jsem si. Bylo to dost směšné mu říkat ať nekouří, když jsem teď sama kouřila.

Chūnin Poèet pøíspìvkù : 58 Join date : 03. 05. 13

Nadvihla som mierne obočie a pousmiala sa. Nemal si sa toľko napchávať. Uchechtla som sa a na chvíľu hodila zamyslený pohľad na stenu oproti. Myslela som stále na Naa a potichučky dúfala, že to výjde...Nie, nedúfam, ja to viem!
Pokojne by sme mohli začať aj teraz, len...Tak trochu premýšľam nad metódou tvojho tréningu. Jemne som pokrčila ramenami. Síce ma otec trénoval, ale využíval staré a drastické metódy tréningov. Určite by si sa z toho psychicky zrútil, pretože sa to ani tréningom nazývať nedá...Je to doslova týranie. Na chvíľu som privrela oči, pretože som na to nerada spomínala.
Tie časy boli však našťastie preč...A spolu s nimi aj otec, ktorého som znenávidela za to, ako sa rozhodol. Povzdychla som si a oprela sa lakťami o stôl. Potriasla som hlavou, aby som sa zbavila temných myšlienok. Podarilo sa mi to, ale až vtedy, keď okolo nás prešla Lucy s oným chuuninom. Musela som sa uškrnúť, vyzeralo to komicky...Kto vie, aké plány s ním má.

Předmět: Re: Reštika Tue May 21, 2013 8:07 pm

"Tak zlez," vrkol som na ňu, pričom som si začal šúchat bolestivé miesto na zátylku.
Keď si zapálila moje cígo, dobreže som nevyletel z kože. "Toto neni fér. Kso! Vodu káže, víno pije. Somarina, ty mi zakazuješ robiť to, čo práve robíš!" asi ma chcela dráždiť a to sa jej začínalo aj dariť. Akonáhle zo mňa zišla, povedal som si dosť. Ako tak som sa postavil a vytrhol sa jej.
Ak aj dačo vravela, nereagoval som, nevnímal som.
Nakráčal som si to priamo k baru a na barmana zavrčal. "Môžem dostať tie poondiate cigarety? A účet, samostatne.." kým stihol položiť na pult balíček, zobral som mu ho z ruky.
Na pulte som nechal pár bankoviek, no viac ako stálo, čo som tu vypil. Asi som prirátal aj pohár.
Nevšimal som si Lucy, vedel som že pojde za mnou. A ja som vyšiel pred reštiku, vyskočil na strechu, kde som sa pohodlne usadil a konečne si zapálil.

Poèet pøíspìvkù : 16 Join date : 07. 05. 13

"Ja zvládnem všetko. Rob čo uznáš za vhodné, ale chcem byť silným shinobi a urobím pre to všetko."
Povedal som a uškrnul som sa. Potom ako okolo nás prešla Lucy a tá niečo riešila s tým chunninom. Na tvári sa mi objavil obrovský úsmev a potichu som povedal na Konan.
"To sú priatelia alebo známosť na jednu noc?"
Rukou som si prehrnul vlasy a potom som sa ešte opýtal.
"Ehm ... mohla by si ma naučiť ovládať moju druhú podstatu? Tou je Suiton, ale vôbec ju neviem ovládať... a myslim, že to tak skoro nezvládnem.. Lepšie by bolo sa naučiť ovládať ten Ranton a nejako ho skúsiť ovládnuť. Napríklad ak Kage má nejaké techniky klanu tak si ich preštudovať, a tak... čo ty na to?"

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Absolutně jsme vybouchla, když mu ty cigarety podal a zlomila tu svou v ruce. tiklo mi oko a kolem mě byla černá aura.
"VRAŤ SE!" Zařvala jsem na něj a vyskočila nahoru na střechu. Když jsem viděla jak kouří, dorazilo mě to. Doběhla jsem k němu a dala mu takovou, že prolítl skrz střechy. Tomuto by se vyhnout neměl, páč jsem použila Shunshiin.
Když spadl přes proraženou střechu zpátky dovnitř, chytla jsem ho za límec a začala s ním třást.
"Co si jako myslíš že děláš hmmm?! Neříkala jsem snad něco o tom kouření?!" Byla jsem absolutně nepříčetná....jako bych měla co nejdříve vybuchnout a zbourat to tu.

Předmět: Re: Reštika Wed May 22, 2013 8:38 am

Po čele mi stiekla kvapka Reštika - Stránka 2 1254615397

. Mal som dosť času pripraviť sa na reakciu, keďže na mňa bežala s hlukom a krikom. Ten jej Shunshim ma dosť prekvapil, no podarilo sa mi vyhnúť tým mojím. Predsalen, bol som iba o vlások pomalší ako Lucy.
Pristál som na vedľajšej streche a vzdychol si. Narobila veľmi peknú paseku, všade naokolo bol bordel a husté oblaky prachu. V tom momente som si dopredu pripravil Kawarimi, keby náhodou. Dúfam, že sa vnútri nikomu nič nestalo.
"Nabudúce, Lucy-san, keď budeš chcieť niekoho prekvapiť, skús to spraviť nenápadne. Toto bolo ľahko predvídateľné," zahral som sa na jej učiteľa, pričom som si teatrálna potiahol z cigarety a dym vyfúkol v záplave prepichujúcich sa krúžkov.
"Ale teraz vážne," prehovori som už normálnym tónom a na tvári aj s neutrálnym, pre mňa typickým výrazom. "Buď ma prijmeš takého aký som, alebo ma neprijímaj vôbec. Musíš sa naučiť žiť s tým, že už robím nejaké veci, ktoré sa tebe nepáčia. Predsalen, keby boli ľudia rovnakí, život by sa nedal nazývať životom, pretože by to vlastne bola iba zbytočná existencia. Nič by sa neudialo, naša história by stagnovala stále na tej istej vlne, neboli by žiadne nové vynálezy, dokonca žiadne vojny, no aký by to potom bol život? Dúfam, že si rozumieme," mrkol som na ňu mačacím očkom.
"Navyše by som bol rád, keby si sa trošku ukľudnila, lebo si zničíš svoju milovanú dedinu. Plus sa nechcem s tebou za takýchto okolností spájať, predsalen, to kazí aj moju dobrú povesť v dedine. A povesť patrí medzi tých pár vecí, ktoré mám a nechcel by som kvôli banalite stratiť..." poslednú vetu som si povedal tak pre seba.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Když se mi vyhl, jen jsem se naštvala. Normálně jsem si stoupla a podívala se na něj. Mohl si být rychlý jak chtěla, byla jsem jonin a i v podnapilým stavu bych ho smetla mávnutím rukou. Jak jsem na něj byla celou dobu otočená, tak se místo mě objevil obláček kouře.
Najednou jsem se ocitla před ním a nic jsem nedělala. To jeho kawarimi...bylo by to i tak zbytečné.
"Tak hele kamaráde...Ty mi tu nemáš co říkat. Jsem starší a navíc tvůj sensei. Chtěla jsem tě pozvat, aby ses pobavil a né mě nasíral. Nejsem typ člověka který by každýho litoval, takže si něco ujasníme...Ty mi nemáš co říkat, jsi chuunin a můj student, takže si drž odstup. Od teď mi budeš vykat a nebudeš předemnou kouřit jasné? Jestli se tak stane, umlátím tě do bezvědomí při každém tréningu." Myslela jsem to smrtelně vážně. Myslela jsem si že se budeme normálně bavit, ale aby mi tu chuunin říkal jak se mám chovat a poučoval mě o něčem, o čem vím víc než on, to mě dostalo.
Seskočila jsem saltem na zem a položila na bar peníze, zároveň i na opravení střechy. Pak jsem se jen otočila znovu na Shin'ichiho.
"Příště si dávej pozor na pusu...Někdy semnou není taková sranda jak si ty představuješ." Dala jsem ruce do pečetě a pak ještě dodala.
"Zítra se sejdeme na cvičišti...A žádné výmluvy, budeš jen cvičit." Hned po tom jsem se rozpadla v obláčku a zmizela.

Přesun

Předmět: Re: Reštika Thu May 30, 2013 12:51 pm

Vzdychol som si zahodil špak do neznáma. Ako mi mohlo dojsť, v podnapitom stave bola Lucy úplne iná, ako za triezva. Nepoznal som ju zase až moc dlho, no keď som si porovnal jej správanie predtým a teraz, tú zmenu by si všimol aj človek so šedým zákalom. xD
"Ale ale ale. Niekto tu nemá rád pravdu priamo do očí," zachechtal som sa a očkom pozrel na usadený prach pod rozbitou strechou dovnútra lokálu. Väčšina ľudí odtiaľ už zmizla a pocítil som súciť s barmanom, ktorému sme pekne odstrihli z tržby. Tá však vystrelí do výšin, keď prijdú peniaze na opravu.
"Vidím to tak, že ako rýchlo sa začali naše spoločné dni ako tým, tak rýchlo aj skončia. Ajtak ma viac láka sólová parketa," pokrčil som plecami a ruky si strčil do vreciek na mikine.
Naozaj ma prekvapilo, ako Lucy zrazu vybuchla. Hlavne z toho priam kričala detinskosť. V hlave sa mi do popredia predrala komická scénka malej rozmaznanej dievčiny, ktorá sa od nervov vzteká, že nebude po jej. Musel som sa uškrnúť.
Ach jaj. Človek nakoniec vysvitne ako najhorší. Ale môže mi to byť tak jedno.
Kým rozprávala tam dole, otočil som sa a prešiel na druhý koniec strechy, od ktorého som sa odrazil a smeroval domov.

Presun