NONSTOP Bar

Než jsem došla do svého oblíbeného baru, setmělo se úplně. Cestou jsem potkala pár zamilovaných párů, které se buď vracely z pozorování západu slunce nebo šly na rande. Pomalu jsem vstoupila a poohlédla se po rozsáhlé místnosti plné stolů. Přímo naproti mně stál bar plný všemožných druhů saké a jiných alkoholických nápojů. Posadila jsem se přímo k baru a tyč o něj opřela. Barman hned věděl co chci. Chodila jsem sem skoro každý večer. Během chvíle se přede mnou objevil kalíšek a láhev saké. Vedle mě už se někdo skácel na zem. Nalila jsem si první kalíšek a hnd ho vypila. A takhle to šlo několikrát stále dokola. Po chvíli jsem si už objdnávala další láhev. Ráno bude zajímavé...

S kalíškem v ruce jsem se chvíli potácela na stoličce a chvílemi to vypadalo, že spadnu. Měla jsem v sobě tolik saké, kolik ho nevydrží ani někteří muži. Pak někdo vešel. Což bylo naprosto normální, každou chvíli někdo přišel nebo odešel. Ale dokud si TO vedle mě nesedlo, tak mě ten příchod nijak nezaujal. Krví mi putoval alkohol a byla jsem úplně jiná. Usmívala jsem se, koketovala jsem s ostatními ochlasty a stále si nalévala další a další. Podívala jsem se doleva a vykulila oči. "Heleme sé! Koho nám to sem vítr zavál! Zdejší shinobigashgriru" Prohlásila jsem ožrale a ani nebyla schopná správně vyslovovat. Měla jsem mnohem hrubší hlas než za střízliva - skoro jako pila. Dopila jsem kalíšek a třískla s ním o stůl. "Tak a teď se vás na něco zeptám. Měli jste taky někdy pocit, že na vás nikomu nezáleží?" Mou dobrou náladu vystřídala jakási ožralecká deprese. Začala jsem tam vyvolávat všemožné teorie a stěžovat si na svůj život. Ostatně jako každý večer strávený v tomto baru.

V tom se ale do baru přihnal někdo další. Byl to Raizou, můj parťák, kterému jsem se svěřovala se všemi svými problémy. Když jsem nebyla střízlivá. "Výborně! Další pán na holení. *ŠKIT* Drahý Rajzó, povídej, jaké problémy tě sem přivedly tentokrát, co tvá mise?" Chovala jsem se jako blázen. Alkoholu jsem do sebe lila stále víc a víc. Někdo by mi asi měl připravit kbelík..

Podíval jsem se na oba dva. Toho chlápka jsem od někaď znal ale kdo si má sakra pamatovat tyhle všechny tváře ? Jeden byl takovej a druhej jinačí. Zapamatovat si je všechny bylo trochu moc i na mě. Pronikavým pohledem jsem si prohlídl Kami od hlavy až k patě. Měla výrazně červené tváře a výraz který se slovy popsat nedal. Vrátil jsem se pohledem k tomu vedle ní
"Trošičku." řeknu a naznačím prsty onu "trošičku". Nebyl jsem však její otec nebo tak ovšem co jsem udělal že jsem poslal Whiskey která přistála před kami tomu vedle ní.
"Tak nazdraví." řeknu a vypiju celý obsah skleničky naráz. Očima však stále těkal vedle. Čekal jsem že Kami něco za chvíli vypustí z pusy ale slova to pravděpodobně nebudou.

Čtvrtá láhev saké byla zcela prázdná. Měla jsem přivřené oči a hlavu skoro položenou na baru. Zamlaskala jsem a odložila kalíšek. Podívala jsem se na Raizoua (??), jak se baví s tim druhym ninjou, byla jsem tak nalitá, že jsem už ani nevěděla, jak se vlastně jmenuje. "Áno, jen takhle malilililililinkato trošičku." Viděla jsem jak mi bere whiskey a uraženě práskla do stolu. Pak se mi ale náhle udělalo velice špatně. Trošku jsem se nafoukla a zvedla se ze stoličky. Cestu na záchody jsem už znala nazpaměť, takže jsem tam doběhla celkem rychle. Cestou na záchody jsem se opírala o tyč a když už to bylo skoro venku, přidržela jsem si vlasy, aby nebyly zasaženy. Po pár minutách jsem vylezla ze záchoda. Celá bledá. "Bláh! Dneska mám dost..." Na bar jsem položila zbytek peněz, co jsem měla, a pomalu se posadila na svou židli. Alespoň jsem myslela, že jsem si tam sedla. Ve skutečnosti jsem si ale sedla na někoho vedle mě. (Můžete si vybrat na koho ) Nic netušící jsem si povzdechla a chvíli zírala do neznáma. Pak jsem se podívala dolů a viděla čtyři nohy. "No já mám fakt dost..." Myslela jsem, že mám halušky. Takhle jsem si nikdy na nikoho nesedla. A ještě že jsem nevěděla, na čem dotyčnému sedím.

Ťukání do zad jsem vůbec nepostřehla, jeho hlasu jsem si ale nevšimnout nemohla. Omotávala jsem si prst vlasy a když jsem ho uslyšela, vykulila jsem oči a pootočila se. Připadalo mi, jako bych snad byla na chvíli střízlivá. Protože jsem ho opravdu viděla za sebou. Nebyly to halucinace a v baru nebyla židle co by vypadala jako Reikin. Prudce jsem se zvedla a zrudla. Podívala jsem se na Raizoua a zamračila se. "Spolu?!" Hlavou mi přeběhly události z minulosti. Měla jsem chuť mu dát facku. Ale neudělala jsem to. Chvíli to vypadalo, že ze mě alkohol opravdu vyprchal. Vzala jsem do ruky tyč a naštvaně odešla z baru. Práskla jsem za sebou dveřmi a zamířila co nejrychleji pryč.

Šel jsem do baru s jasným cílem a spokojeně jsem se usmíval, už jsem se nemohl dočkat až se konečně pořádně odreaguju po tom všem zařizování. Rozrazil jsem dveře a s úsměvem přes celý obličej jsem se rozhlédl po lokále. Pohled mi padl na dvě osoby u baru. Úsměv se mi ještě rozšířil a vydal jsem se k nim.
Dobrej, dvě vodky a jemně perlivou vodu. Křikl jsem na barmana a to už jsem byl u těch třech.
Zdravím já sem Blue. Můžu se přidat? Ani jsem nečekal na reakci a už sem zabral volnou židličku na které nejspíš ještě před chvílí někdo seděl protože byla odsunutá. Prohlížel jsem si ty dva kluky, co očividně byli ninjové. Už jsem chtěl začít mluvit, když v tom jsem dostal svou objednávku, vzal jsem jednu vodku, kopnul jí do sebe a zapil lokem vody.
Co oslavujete? Zeptal jsem se těch dvou. Protože tu nejspíš byli spolu.

Díval jsem se na záda může co tu cucal pivo a potom co ho dopil odešel, byla to celkem škoda. Ve více lidech mohla být větší sranda. Pohled mi padl na jeho kolegu co tady zůstal a usmál jsem se od ucha u uchu. Pozvedl jsem druhýho panáka vodky.
"Tak na to, jak jsi přišel na mizinu." Usmál jsem se a vypil vodku.
"Co se stalo, že si bez peněz?" Zeptal jsem se pořad s pitomým úsměvem. Najednou do baru vletěla nějaká holka. Nevypadal špatně, ale zároveň byla očividně naštvaná a já měl ze zkušenosti na takové lidi špatný vliv. To mi ale nezabránilo abych si jí nepokrytě prohlížel.

Svižným tempem jsem se vřítila do baru a mířila přímo proti jednomu člověku. Raizou.
To tu přespal?! Podle jeho výrazu se zdál být vyčerpaný. Přistoupila jsem k baru a všimla si té otravné holky. Co ta tady dělá?! Na modrovlasého ninju jsem se na chvíli podívala a přeměřila si ho pohledem. Pak jsem očima přejela po Raizouovi a zvedla je v sloup. "Raizou, máme důležitou neodkladnou misi, musíme okamžitě odejít." Původně jsem ho chtěla ze stoličky zvednout, ale vykašlala jsem se na to. Doufala jsem, že bude mít na misi dost energie.

"Byl jsem ve špatný čas na špatném místě..." řeknu s pokrčením ramen a vypiju to poslední co mi zbylo z Whiskey. Trochu to přeci jen zahřálo. Skoro jsem zapomněl že něco tak dobrého dokáže člověk vyrobit. Alkohol byl v naší rodině prokletím u mě však i darem. Nikdo toho nevydržel tolik jako já. Teda nikdo koho jsem znal.
"Já sem Raizou." řeknu a napřáhnu k němu ruku. Měl jsem docela žízeň a chtěl jsem toho chlápka vyzvat na panákovanou ovšem dveře báru se otevřeli a dovnitř vtrhla Kami.
"Co je to za misi ?" řeknu s pokrčením ramen. Ospalej sem vůbec nebyl. Jako ninja jsem byl zvyklí nespat delší dobu. 14 hodin bez spánku byl docela čaj oproti jiným dnům. Nikam se mě však vůbec nechtělo takže by mě musela zaujmout aspoň trochu. Poočku jsem pokukoval po té holce vedle. Nevypadala vůbec špatně...

Pozvedla jsem obočí a chytla ho za svršek oblečení. "Jdeme, vysvětlím ti to cestou, tady to nebudeme rozebírat." Ještě jsem se rozhlédla po baru, vzala jednou ochlastovi vodku, vypila ji, skleničku mu vrátila, mávla a odtáhla ho ven. Tam jsem mu řekla všechno o naší misi. "....A nezapomeň, máme jen tři dny! Sraz bude u brány, čekám tam..." Pustila jsem jeho triko, pod nímž se rýsovaly vypracované svaly, a odešla. (PŘESUN)

Usmiala som sa a vstúpila som. Bolo to tu pekné a v prvom rade tu nepršalo. Sadla som si teda k baru tiež a prehodila som oba svoje plášte cez operadlo stoličky.
Hmm, tak... podľa toho čo tu vidím... dvakrát dango, zelený čaj aaaa..... ryžové víno! Povedala som z úsmevom. Čajom som plánovala zapiť tabletku proti bolesti hlavy, nedalo sa to už vydržať, a ryžové víno? Tse, to je asi jediný alkohol ktorý dokážem vypiť bez toho aby som pôsobila opito!
U nás v Uzu? No, ako sa to vezme. Nič zvláštne sa v poslednej dobe neudialo, až na pár menších útokov ktoré nestoja ani za zmienku... ale mám pocit že sa niečo udeje... neviem prečo. Už dlho bol pokoj, chystá sa niečo veľké... alebo mám len bujnú predstavivosť... zasa.. Ale to bude aj tým že už chcem team... ale ešte ho mať nemôžem... kso... Povzdychnem si, dostanem to čo som si objednala a hneď sa vrhnem na čaj. Z bočného vrecka vytiahnem tabletku ktorú rázom zapijem a hneď nato sa napijem aj z ryžového vína. Potrasiem hlavou a doširoka sa usmejem. No tak, víno máte rozhodne kvalitné! Prehrábla som si mokré vlasy a znova ma trošičku striaslo. A čo vy tu v Ame? Ako sa darí? Spýtala som sa z úsmevom.