Ryo Kangaro
Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 06. 05. 13
 |  Předmět: Ryo Kangaro / JONIN  Thu May 09, 2013 12:00 am | |
| 
Jméno: Ryo
Příjmení: Kangaro
Věk: 22
Narození: 27.6
Výška: 182cm
Váha: 63kg
Krevní skupina: 0
Pohlaví: Muž
Hodnost: Jonin
Klan: Kangaro
KG: Shikotsumyaku (odkaz)
Element: Fuuton
Povaha: Je hodně náladový. Nikdy se nedá říct jak se chová. Co se dětí týče, nemá je moc v lásce, je to ten typ, že když je nějaké drzé, tak se s nim nemazlí a klidně ho bez problému zliská. Naopak když je dítě poslušné a milé, je takový i on na něho. Líbí se mu poslušnost, i když on někdy i sám odmlouvá. Není moc tvrdohlavej, většinou raději se vším souhlasí, aby se neutvořili nějaké spory a to by vedlo k hádce a to ho nebaví. Kdyby se měl s někým hádat, vezme si raději sluchátka do uší a odejde pryč, protože se často stává, že mluví dost sprostě, ale je to jen v vyjímečných situací. Na čem si ale opravdu potrpí...Nelíbí se mu když ho někdo do něčeho stále nutí, toho by nejraději zabil. Právě proto i nepřemlouvá lidi, stačí se jich jednou zeptat a když se řekne ne, tak prostě ne a on to akceptuje. Nenechá se ani moc lehko vyprovokovat. Když vidí že ho někdo štve, dostane facku, hodí na něj vražedný a krvelačný pohled a hned má dítě respekt a proto o nechá v klidu. Není ani moc výřečný, ani uzavřený. Když je situace, tak mluví a když ví že má mlčet, tak mlčí. Nerad bývá středem pozornosti.
Sen|Cíl: Dosáhnout jednou požehnaného klidu!
Fóbie: ---
Nemoc: Dvojí osobnost
Problém: Částečná žárlivost na lidi, co mají vše.
Oblíbené: Ryo nemá ani tak oblíbené věci. Je jich jen pár. Má rád když se dá s někým normálně bavit, anižby se začal z ničeho nic smát. I když vypadá, že se nerad směje, i on má smysl pro humor. Líbí se mu když se člověk nepředvádí a je jen sám sebou. Taky má rád vítr a částečně i déšť, ale jen když se po něm objeví duha. Na jídlo jí hodně jen nějaké saláty s kuřecími kousky, nebo jen biftek s hranolkama a tatarkou. Na pití...Asi vodu, to už mu je jedno co pije. Taky má rád když se na něj někdo usměje. Je to dost nevídané, protože pochází z klanu né moc oblíbeného, takže si toho cení.
Neoblíbené: Nemá rád namyšlené a posměvačné lidi. Každý si přeci jen něco zažil a nelíbí se mu když někdo míří city do slabého místa. Taky se mu nelíbí bláto, nemá ho rád, je to děs. Co dál asi nemá rád je sladké. No ne že by ho nějak ukrutně nemiloval, občas si ho i dobrovolně dá, ale ne že by ho jedl pořád. Taky se mu nelíbí když je středem pozornosti. Cítí se podivně a né ve své kůži. Raději je vždy ten součástí davu a neviditelný, má pak klid. Co se mu pak nelíbí jsou rozmazlený děcka, by je nejraději zmlátil a pověsil je pěkně vysoko aby měly respekt.
Body:
Taijutsu: 5
Genjutsu: 1,5
Ninjutsu: 3
Síla: 4,5
Rychlost: 4,5
Inteligence: 4,5
Celkem...23
Techniky:
Sepsal bych do sekcí klanových a normálních.
Příběh:
Ryo se narodil mimo vesnici. Bylo to ale stále poblíž a tak se tito lidé brali jako členy vesnice a proto se po jeho narození i přestěhovali. Jeho otec byl členem klanu Kangaro, který ovládal mocné kekkei genkai kostí a proto bylo více než jasné, že jeho syn bude taktéž tak nadaný. Problém byl ale v tom, že jeho matka tak silná nebyla. Asi rok po porodu onemocněla a nedalo se s tím nic dělat. Umřela v objetí svého muže, kterému zanechala jejich dítě a doufala, že se jednoho dne stane silnějším než oba dva dohromady. Byla to ale jen touha a její manžel, Ryův otec to psychicky nezvládal. Byl to pro něj tlak, protože on ani dítě nechtěl a jediný důvod proč souhlasil s rodinou byla ona. Miloval jí natolik že by pro ní udělal i něco, co nechtěl, i kdyby to byla sebevětší věc na světě. Když ale umřela, vše zmizelo. Ryo byl možná jeho syn, ale ten kterého nikdy nechtěl. Když on se jí ale strašně moc podobal. Ta podoba byla až nemožná a ona ani netušil co se mu odehrává v hlavě. Zničen tíhou toho, že ztratil svou milovanou se rozhodl malého Rya zabít. Měl v plánu mu ostrým kunaiem projet přímo skrz srdce, ale když se koukal na tu nevinnou tvář, nedokázal to. Dítě které nechtěl a myslel si že ho nebude milovat mu ukázalo opak. Zamiloval si Rya víc jeho matku. I tak v sobě nosil ale stále pocit samoty a bál se že se o Rya nedokáže postarat. Právě toto svědomí mu připomnělo to, že je nemocný. Každého člena klanu na nemoc postihne a on nechtěl aby Ryo jednoho dne trpěl jako on když ztratil jeho matku. Právě proto se ho musel vzdát. Dítě které miloval a připomínalo mu domov odevzdal jedné z rodin Amegakure no Sato, kde doufal že se o něj dobře postarají. Nikomu o svém původu neřekl, protože by ho nepřijali. Odešel a už o něm nikdo neslyšel...nikdy.
Ryo vyrůstal v rodině, kterou považoval za vlastní. Naučili ho vše potřebné, dávali mu lásku a ponaučení a to pro něj byla cennost. Miloval jí a byl rozhodnutý, že jí bude chránit. Užíval si své dětské chvilky hlavně venku s rodinou a kamarády. Měl jednoho staršího bratra, který ho ale neměl rád. Byl o osm let starší a žárlil na něj. Měl zakázané Ryovi říct že toto není jeho pravá rodina a bylo to těžké. Právě proto jim pohrdal a den co den se mu snažil udělat potíže. Ryovi bylo teprve 5 let. Jeho bratr Yashio stále dělal neplechu a sváděl to na nebohého Rya, který za nic nemohl a jen nemluvně koukal na to jak jim bratr pohrdá. Jeho "rodiče" tomu nějakou dobu věřili, až na situaci kdy Yashio přišel s tím, že ho Ryo bodl nožem do nohy. Byli si jistí že by toto nikdy neudělal protože stále říkal jak mé onii-sana rád a proto to bylo absurdní. Rodiče se tedy rozhodli Yashiho dát na psychiatrickou léčebnu. Bylo to vše kvůli žárlivosti a Ryo to nechápal. Stále a vždy se tvářil tak krásně nevině, ale kdo ví, jestli takový opravdu byl...
Yashio byl na psychiatrické léčebně poměrně dlouho. Měl opravdu nějaký mozkový zkrat a musel se odnaučit žárlit na svého bratra. Jenže nikdo stále nevěděl pravdu...Bodl o Ryo nebo ne? Taky čím by moh že? Bylo to každému podivné, protože rána co měl Yashiro nebyla řezná ale bodná. Také dost hluboká a doktoři řekli že kdyby si to udělal sám, tak by hned po dotknutí kosti omdlel, ale jemu to prorazilo i kost. Nechápaly tuto situaci...nikdo jí nechápal. Yashio stále tvrdil že ho bodl Ryo svou vlastní kostí, ale kdo by tomu uvěřil. Věděli že je tento klan dávno vyhynulý a jeho členové se v této vesnici už nenacházejí, protože všichni umřeli na nemoc. Ryovi nevinné očka jen dokazovali to, že je nevinný. ALe kdo by tu věřil 6 letému dítěti. No, jeho rodiče ano! Někdy by se dalo i říct že Rya milovali víc než Yashia, ale bylo to jinak. Měli rádi oba stejně. Yashio a Ryo měli hold podivný vztah...
Minulost...
Yashio právě vstoupil do pokoje Rya a chtěl se ho na něco zeptat. "Ahoj bráško. Mohu ti položit otázku? Zeptal se dost mile a hned po tom nasadil andělský výraz. Ryo jako chlapec co byl známí tím že nevnímal jen pokývl hlavou a dál si hrál s plyšáky, kterým špendlíkem propichoval tělíčka. Bylo to na pohled docela dost psycho, ale Yashio byl zvyklí. On ho viděl toto dělat stále, jen rodiče nic nevěděli. "Ty jsi mi vzal ten kunai?" Znovu se mile usmál, ale to už Ryovi blýsklo v očích. Otočil se s vražedným pohledem na Yashio a pak se z ničeho nic stejně usmál jako on. Yashio byl docela zmatený. Netušil kam se jeho kunai poděl. Když uviděl odlesk v Ryově tašce, zajímalo co to je a proto natahoval ruku po batohu. Ryo si stále dál s plyšákama a vykulil krvělačně oči když viděl kam má Yashio namířeno. Když se chystal otvírat batoh, už spatřil ten svůj kunai a otočil se prudce na Rya. Než ale stihl nějak reagovat, viděl jen jak si jeho malý bráška vytahuje z těla klíční kost. Byl jak přibitý k zemi a nemohl se pohnout. Rázem mu Ryova kost projela nohou skrt jeho kost. Ryo měl pohled jaký u něho nikdy neviděl. Byl vražedný a přitom ho Yashio měl docela rád, až na to že na něj stále žárlil...
Zatímco byl Yashio na psychiatrické léčebně, Ryo dosáhl osmi let. Stále byl takový podivný. Vypadal jak andílek, ale to nikdo nevěděl jaký opravdu je. Hrál si s dětmi, smál se a žil dokonale v pořádku. Jeho "rodiče" byli šťastní, že aspoň jeden syn je normální, i když nebyl vlastně jejich. Dlouho se dohadovali kdo to Ryovi řekne, ale trvalo jim to dlouho a nebyli připraveni. Yashio se v psychiatrické léčebně léčil těch pár let a dalo by se i říct že to bylo čím dál tím horší. Jeho rodiče měli samozřejmě strach a měli i zákaz se k němu přiblížit. Když Yashio vídával Rya s rodiči, vrhnul se po nich. Ne že by je chtěl zabít, ale ochránit před Ryem a to nikdo nemohl vědět. Stále si každý myslel že je to cvok co chce své rodině ublížit, ale byl to opak. Yashio se opravdu měnil, ale bylo to strachem o svou rodinu, až se z něj stal skutečný blázen. Ryo zatím stále normálně žije a chodí na Akademii, protože rodiče věděli že má telent, i když netušili jak konkrétní to bude.
Na Akademii si Ryo vedl dobře. Měl talent a to se vždy dobře cenní. Stále byl považován za génie ve třídě, protože se zabýval Taijutsu. Uměl ho tak dobře, že i jeden genin s ním prohrál. Jejich učitel se toho i trošku bál, protože stále měnil své chování. Jednou byl šťastný, pak zase nemluvný a odtažitý, přišlo mu to divné a proto napsal domů zprávu rodině. Jeho "rodiče" se dost lekly toho, že z něho bude stejný cvok jako z Yashiho a proto ho už na psychiatrii nebrali. V tu dobu už se stal geninem a měl 13 let. Právě v tento čas přišel domů ten dopis a právě tehdy mu vše řekli. Řekli mu, že není jejich syn, že ho tu otec kdysi zanechal, že byl zdrcený ale neměl na výběr. V tu dobu byl Ryo dost zaskočený. Ani jedna z jeho osobností netušila co má dělat, má plakat? Smát se? Vůbec něco cítit? Netušil. Vše se to v něm vařilo a on pak vybuchl. Ani si to neuvědomil, ale on si dokázal své kosti vytáhnout z těla. Tehdy to byla právě jeho druhá osobnost co bodla Yashiho a toto byla jeho pravá. Byl velmi zaskočený, netušil co to je. Stejně tak i jeho rodiče...báli se ho. Začali utíkat, i když on jim ublížit nechtěl. Najednou bylo ale vše jinak...
Když se Ryo probudil, viděl na svých rukou jen krev, spousty krve a všude po stěnách taky. Bál se. Když chtěl utéct, zakopl o něco, nebo někoho. Když se podíval kdo to je, leželi na zemi jeho rodiče. On ale nic nechápal. Začaly mu téct slzy a nevěděl co teď. Nemohl plakat, to ne! Musel něco vymyslet. I když je ze srdce miloval, byl v šoku a v tomto stavu se prostě neovládal. Rodiče vzal a udělal vše tak, aby to vipadalo že byli napadeni. Schválně si do těla zapíchal různé nože, aby to bylo důvěřivé a pak už jen křičel. Stráže ho uslyšeli. Slyšeli nějaký řev dítěte a hned běželi k cíli. Když to vše ale viděli, byl vyhlášen poplach a velké pátrání. Takto někoho zabít...nikdy to před tím neviděli. O Rya se postarali a zpráva se dostala i k Yashimu. Ten to ale už nezvládl, tu tíhu, že věděl že se to jednou stane a tak spáchal sebevraždu. Ryo zůstal sám. Byl 15 letým geninem, vše se událo tak rychle, že jim vše řekl. Teda ne vše, neřekl jim že je zabil, ale řekl jim o svém kekkei genkai a o tom, že má druhou osobnost. Jenže toto dokonale stačilo k tomu, aby věděli co se stalo. Už jim to došlo. To jakou měl ránu Yashio na noze, bylo vše jasné. Právě pro toto, dali do Rya pečeť. Tato pečeť by jeho druhou osobnost měla potlačit, a kdyby se chtěla dostat ven, bude ho to mučit na tolik, že přestane.
Uběhlo několik let. Ryovi bylo 19 let a stal se mezi tím chuuninem. Taky se proslavil svým Kekkei Genkai, co bylo považováno za vymřelé a tak se ho spousta lidí bálo a za jeho hlavu byla vypsána odměna, i když nikdo nechápe proč, proto ani nukenin není, jen mu to hrozilo. Celou tu dobu se vlastně zlepšoval a snažil se zesílit na tolik, aby už nad sebou nikdy neztratil kontrolu. Samozřejmě že ho vesnice zvolila za Jonina, ale byl přísně střežen, protože byl i tak nebezpečný. On by však nikdy vesnici nezradil a proto to vždy bral jen jako opatření k tomu, aby neztratil kontrolu a toho si vážil víc než dost. Právě proto zase uběhlo několik let, byl dokonale v pořádku a žil si svůj vlastní život. Nevadilo mu moc že nemá rodinu, měl přátele a ty chtěl ochraňovat.
| |
|
