Tréningové pole

Předmět: Tréningové pole Mon Apr 28, 2014 3:41 pm

Druhé miesto, ktoré ľuďom Amegakure ponúka na tréning je práve toto pole. Je pomerne veľké, hoc sa to na prvý pohľad nezdá. Rastú to zväčša bambusy, ktoré toto miesto aj v podstate obkolesujú. Medzi nimi je mnoho čistých polí, kde už si ľudia môžu skúšať techniky, boj a čokoľvek iné, čo ich napadne a bude to vhodné voči pravidlám. Je však treba si dávať pozor na hmlu, ktorá sa tu zvykne tvoriť a často krát aj ľuďom spôsobí, že sa na prvýkrát netrafia odtiaľto naspäť.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 49 Join date : 18. 12. 13

Dorazil jsem na tohle místo. Ninjové ze všech vesnic jsme chodili k tréninku. Dorazil jsem dnes bez masky. Nikdo si nepotřeboval spojovat Mokuton s mužem v masce. Bylo by to posléze očividné kdyby mě viděl kdo že to jsem. Přišel jsem zde cvičit. To bylo ovšem očividné protože na tohle místo se relaxovat nechodilo. V batohu jsem měl techniku s klanového sídla. Techniku Mokutonu které byli v dnešní době jen pro mě. Mokuton bylo jedno z vzácných Kekkei Genkai. Ve skutečnosti jedno z nejvzácnějších. I když mělo technik hodně bylo zde prostě málo lidí které by se techniky mohli naučit.
Dorazil jsem tedy do odlehlého koutu cvičistě a vytáhl onen svitek. Pozorně jsem si ho četl abych nevynechal nějakou drobnost které by mohla mít ve finále fatální následky. Možná to bylo mnou ale byl jsem hold moc pečlivý. Po přečtení svitku jsem složil čtyři potřebné pečetě a pod vousy sem zamumlal.
"Mokuton: Daijurin no Jutsu" z ruky vyrazili větve jako dřevení hadi a narůstali do velkých rozměrů. Tady nebylo nic co zkazit. Téměř dení chleba. Proč potřevboval jsem však ony větve nechat množit a různě je ohýbat tak abych s nimi mohl v klidu omotat nepřítele. Čili mě čekala ještě fůra práce.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Pomalou chůzí jsem došla přímo do míst tréningového pole. Slyšela jsem pár lidí jak vyslovují své techniky a jen jsem koutek úst posunula výš k tváři. Rozhlížela jsem se kolem sebe, nikoho jsem nehledala, ale měla jsem takový pocit, že bych mohla taky začít s tréningem, jen jsem nevěděla, jaká část tohoto místa by byla nejideálnější.
Zastavila jsem se a podívala se po své pravici na kluka, který ze své ruky zformoval několik mokutonových hadů. Nějak jsem se na jeho techniku zadívala a pousmála se. Štěstí bylo, že tu nebyla prozatím Yoki-hime, její chuť něco rozpůlit na kousky by se určitě objevila.
Byla jsem pár metrů od něj a jen ho sledovala. Rušit jsem ho zatím nechtěla, mohlo by se mu to vymknout kontrole, kdyby ho při technice někdo víc rozptyloval slovy a otázkami. Počkala jsem si až dokončí to co začal. Já s Mokutonem moc lidí neznala, ale docela mě tato schopnost fascinovala.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 49 Join date : 18. 12. 13

"Mokuton:Daijurin no Jutsu." ozvalo se snad už po třetí? Po páté?. Větve opět vyrazili z mé ruky oproti bambusům. Kroutili se jako hadi a omotávali se kolem bambusů naproti a rozdrtili je. Zhluboka jsem si oddechl. Technika byla dokončená. Ano potřebovala ještě trochu doladit ale to už byli jen detaily. Utřel jsem si pot z čela a zhluboka jsem si oddechl. Chtě nechtě se mi na tváři rozlil široký úsměv. Rozhlédl jsem se po okolí a uviděl pár očí jak mě sledoval. Do této chvíle jsem si jí nevšiml. Což bych jako Anbu měl. Byl jsem příliš soustředěný na trénink než abych věnoval pozor okolí. Podíval jsem se přímo na ní a poškrábal jsem se na hlavě. Nikdy předtím jsem ji neviděl. Byl jsem mírně nesvůj když jsem jednal z cizími lidmi takže jsem se jen slušně usmál a řekl.
"Ehm.... Hledáte někoho?"

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Když se svou technikou mířil ke konci, vykouzlilo mi to menší úsměv. Ani nevím proč, z baru jsem už byla dost vyčerpaná a nějaký hyperaktivita u mě už nebude znát dost dlouho. Při jeho otázce jsem se mu podívala do očí s zakroutila hlavou.
"Ne, omlouvám se. Jen mě ta technika opravdu zaujala. Je hezký pohled na takovéto techniky." Mírně mi cukl koutek úst nahoru. Podívala jsem se na nebe. Amegakure...vadilo mi, jak tu pořád prší, vždy celá mokrá, na to si nikdy nezvyknu.
"Lucy Arashi." Byla nejspíš slušnost se mu představit, takže jsem to udělala. S povzdechem jsem se pak zamyslela.
"'Mohu se zeptat? Z jaké vesnice pocházíte?"

ANBU Poèet pøíspìvkù : 49 Join date : 18. 12. 13

Stále jsem sledoval tu dívku. Nevypadal nepřátelsky. Spíš na opak. Uvolnil jsem se a nervozita ze mě opadla. Úsměv jsem jí opětoval zatímco jsem si ji prohlížel od hlavy až k patě. Podíval jsem se na větve které ještě před chvílí drtili bambusy. Kývl jsem hlavou.
"Ano. Mokuton je určitě zajímavý. A krásný v mnoha ohledech." řeknu a do široka roztáhnu úsměv a pokrčím rameny. Déšť se stával stále silnějším. Nikdy jsem si na něj nezvykl. V Uzu pršelo jednou za pár dní, týdnů když bylo štěstí. Tady byl déšť nonstop, 24/7. Poté co se dívka představila jsem stejně tak udělal i já.
"Senju Mogen." řekl jsem prostě reagujíc na její odpověď a v zápětí jsem odpověděl na její otázku.
"Uzushiogakure. Vesnice s nejhůře vyslovitelným jménem. Odkud pocházíte Vy?"

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Při jeho představení jsem kývla lehce hlavou na znak, že mě těší. Mohlo mě napadnout rovnou, že mohl pocházet z Uzushiogakure, i když, Kusagakure byla taky nádherná vesnice plná zeleně a rostlin.
"Z Kusagakure. Z vesnice, kde z oblohy bylo vidět pouze koruny stromů." Usmála jsem se do široka. Opět jsem si říkala, že bych mohla z Ame vypadnout, hold deště začínám mít plné zuby od dob války. Pak jsem se trošku zamyslela a mávla rukou směrem k nebi.
Nad námi se objevila polokopulka tvořená z pírek a sloužila jako deštník.
"Nevím jestli jsem jediná, ale toto počasí mě už začíná hodně vadit." Prohrábla jsem si vlasy. Nějak mi připadal jako jediný normální člověk, kterého jsem v okolí zatím potkala. Tedy, kromě Reiny, ale ta mi na první pohled připadala, jako kdyby neměla smysl pro humor.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 49 Join date : 18. 12. 13

"Ah... Kusa... slyšel jsem že byla nádherná. Podle toho co jsem slyšel místo kde by se mě líbilo." řekl jsem. Miloval jsem lesy. Stromy. Tam jsem se cítil jako doma. Vždycky jsem chtěl navštívit Uzu ale nikdy nebyla příležitost. Za války jsem byl jen Chūnin a ty neposílali na diplomatické mise. Po válce už nebylo na co se dívat.
"Mrzí mě co se s ní stalo." řekl jsem upřímně. Byla tragédie.. celá ta válka a vypálené vesnice zmařené životy. Vždycky jsem chtěl navštívit všechny vesnice. Teď už jen můžu navštívit jejich trosky. Z myšlenkového pochodu mě vytrhl onen pohyb ruky k nebi. Objevilo se tu něco co zastávalo úkol deštníku. Přiblížil jsem obličej blíže k tomu materiálu abych zjistil o co se jedná. Pírka.
"No jak vidím nejsem jediný kdo má nějakou vzácnou schopnost." řeknu s úsměvem.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

"Jo, bylo to krásné místo. Zvlášť když na něj dohlížela matka. Jen škoda, že rodinné vztahy nikdy nejsou nic extra." Uchechtla jsem se a pak jen trošku sklopila hlavu. Jo, válka která změnila všechno od počátku. Vyvraždila několik klanů, zpustošila okolí a vůbec mě přivedla do vesnice, kde pořád v kuse leje.
Při jeho povšimnutí si na mou schopnost jsem pohled opět zvedla k němu a trošku zrudla s nervózním výrazem.
"No, jo...tak nějak. Když nad tím tak přemýšlím, jedna z mých technik se velmi podobala schopnosti tvého předka. Což mě fascinuje ještě víc, když v podstatě umí každý něco jiného." Usmála jsem se. Měla bych znovu navštívit vesnice. V tomto dešti to dlouho nevydržím.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 49 Join date : 18. 12. 13

"Matka? Kdo byla tvá matka jestli se můžu zeptat?" zeptám se. Poté však přešla k tématu které mě zajímalo více.
Se zájmem jsem se zavlnil. Věděl jsem o historii mého klanu všechno. Od novodobé po tu starou. Obdivoval jsem své předky a znal jejich techniky. Co jsem však neznal byla" Technika která se podobala schopnosti mého předka" zajímalo mě co to může být a jestli ji znám. Teda s největší pravděpodobností ji znám ale neviděl jsem že by někdo dokázal napodobit Mokuton. Pokud tu teda šlo o Mokuton.
"Oh vážně? Jaké technice se tak podobá jestli se můžu zeptat? Tyhle věci mne moc zajímají. Klan Senju byl ... je velmi talentovaný. Stejně tak musíš být talentovaná i ty." řekl jsem. Tahle dívka ve mě probudila zvědavost kterou jsem již dlouhou dobu necítil.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Pohledem jsem namířila opět někam do okolí a pousmála se.
"Poslední Kusakage, která položila život za svou vesnici a mě." Usmála jsem se a zamířila k tématu předchozímu. V jeho obličeji jsem viděla, že ho to velice zajímavý. Navíc podle toho jak moc prožíval techniku bylo znát že hodně studuje a téma Mokuton a klan Senju v něm probouzí vášeň. Chvilku jsem si říkala, jestli bych ho nechala v napětí ještě dýl, ale asi by to nebyl moc dobrý nápad vzhledem k tomu, že v jeho očích byla nedočkavost.
"Um...Mám ráda muže kteří si na odpověď příjdou a jsem si jistá že jako Senju na to určitě příjdeš. Trošku ti s tím poradím. Hashirama Senju, opravdu zajímavý muž s kapsou plnou es. Co bych to byla za kunoichi, kdybych ti tu na rovinu řekla svou nejsilnější techniku." Naklonila jsem hlavu mírně na bok s úsměvem.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 49 Join date : 18. 12. 13

"Kusakage... to mi dovol podruhé vyjádřit lítost a soustrast. "řeknu a kývnu hlavou. Poté jsem se znovu vrátil k trochu příjemnějšímu tématu. Má ráda muže kteří přijdou na odpověď sami he? No tak jí s trochou štěstí jednoho ukážeme. pomyslím si a zhluboka se nadechl a nechal se unášet myšlenkovými pochody.Hashirama Senju. První Hokage, vůdce klanu Senju přezdívaný "Bůh Shinobi". Proslavený pro svoje Kekkei Genkai které jen hrstka mužů dokázala ovládnout. Mezi jeho další schopnosti patřila regenerace. Dokázal svoje buňky přimět tvořit nové buňky a tím léčit své tělo. Tohle byli dvě nejznámější techniky. O třetí, jedné z nejmocnějších, věděli jen lidé kteří se podívali do knížek Historie. Tak jako já. Když jsem měl zavřené oči Lucy si mohla všimnout jak se na mém čele přesně uprostřed objevuje červený kruh a stejně tak se objevil i víčka nesli stejnou barvu.
"No... uhodl jsem?" zeptám se jestli jsem narazil na správnou odpověď.Tak trochu jsem doufal že i kdybych neuhodl a byla to druhá možnost, regenerace, tak by mi to prozradila když jsem jí já odhalil svoji schopnosti.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Zakroutila jsem hlavou.
"V pořádku, lidé umírají denně." Usmála jsem se a dívala se na jeho výraz v tváři. Šlo vidět že se zamyslel a v hlavě mu kolovalo několik různých schopností jeho předka. Avšak nebyl jediný kdo studoval jejich historii, já se historií unášela skoro celý svůj život.
Když zavřel oči a na jeho obličeji bylo jasně znát, že použil Sage mod, upřímně jsem se usmála a přimhouřila na něj oči.
"Zajímavé, ne moc mužů používá doopravdy mozek." Dokonale mě tím odrovnal. Mé víčka nabrali odstínu nebesky modré barvy a stejně tak mé oči se proměnili na ptačí. Chvilku jsem na něj takto koukala pak znovu nabral můj obličej normální podoby.
"Um, podle počasí a času co jste tu trávil, menšími kruhy pod očima a zvuky z vašeho břicha soudím, že máte docela hlad a nebyl jste tu zrovna hodinu, nemýlím-li se." Usmála jsem se. Samozřejmě, že to byla nabídla k posezení u večeře, i já popravdě měla docela hlad a nerada jsem byla v tomto počasí venku.

ANBU Poèet pøíspìvkù : 49 Join date : 18. 12. 13

"No ... já nejsem jako většina mužů." řeknu s mírným úsměvem. Možná trochu samolibým úsměvem. Dívaje se na svoji "společnici" jsem musel uznat že jsem její společnosti začal přicházet na chuť. Všiml jsem si jak se ji zbarvili oči. Bylo to podobný jako Senjutsu ale přeci se to v tolika věcech lišilo.
"S tím že mám hlad můžu jen kývnout hlavou. Jak dlouho jsem tu byl ti ale nepovím. Nevím to. Čas tak nějak pluje mimo mě když trénuji." řeknu s pokrčením ramen. Byla to pravda byl jsem tu asi trochu déle...
"Máš nějaký konkrétnější místo kde se má tento ... oběd? Večeře?... odehrát?" zeptám se s úsměvem. Upřímně jsem nevěděl kolik je hodin. Mohla být klidně půlnoc. V Ame ponořené pod černými mraky se to poznávalo opravdu těžce.

Jōnin Poèet pøíspìvkù : 209 Join date : 04. 05. 13

Pohlédla jsem se na jeho oblečení a ruce. Chvilku jsem nic neříkala a pak pohlédla na jeho vlasy. Občas jsem si připadala i já jako blázen, ale co na tom. Jeho oči naznačovali víc než celý tento můj průzkum po jeho těle.
"Byl jsi tu dva dny, nedivím se ti, že máš hlad." Mrkla jsem na něj a pomalejší chůzí jsem šla směrem do města. Ale když se mě zeptal na tuto věc, opět jsem se trošku ponořila do myšlenek. Nejspíš by nebyl dobrý nápad chodit do baru kde se právě probudili čtyři lidi a z toho dva totálně namol. Kdo ví, jestli vůbec stihli i vyvětrat, což jsem pochybovala.
"Nejdřív si zajdem do lázní, s mužem co se nekoupal dva dny a byl jen na studeném dešti nejím." Škodolibě jsem se na něj usmála a s pobaveným výrazem mířila do města.

Přesun

ANBU Poèet pøíspìvkù : 49 Join date : 18. 12. 13

Usmál jsem se. Klidně to mohlo být možný. Už několikrát jsem si řekl že Ame byla navržená jako Kasíno. Velká budova bez oken aby Vám nedala přehled o čase venku. Trochu jsem si protáhl
"Vážně dva dny? No mám docela výdrž." řeknu s úsměvem. Unavenej jsem moc nebyl a to právě díky senjutsu. Nechal jsem Senjutsu zaplé alespoň na chvíli. Mohlo mě to přidat trochu energie a taky to udělalo. Podíval jsem se na ni a zajímalo mě jakou restauraci, spíše bar, vybere. Nakonec to všechno změnila.
To že půjdu do lázní mi taky nevadilo. Musel jsem dát za pravdu že po dvou dnech nebudu vonět jako rozkvetlá louka. Znovu jsem se samolibě usmál. No pozvání na večeři a ještě do lázní od hezké dívky se v jeden den dalo počítat za úspěch.
"No tak to mám asi předčasné Vánoce." řeknu s úsměvem a jdu hned vedle ní směrem k lázním.

Přesun

Genin Poèet pøíspìvkù : 70 Join date : 04. 05. 13

Dorazili sme až na tréningové pole, po ktorom som len začala utekať. Ako keby som bola nejaký blázon. Mohlo by sa to ale chápať aj ako rozcvička. S rozpaženými rukami som si predstavovala imaginárne veci, ktorými som sa snažila vyhýbať.
"Pripravený Raiken-san?" Spýtala som sa s radosťou v hlase, ktorá sa ponášala skôr na výzvu, alebo podobne. Určite som mala niečo v pláne. Vždy som v takýchto prípadoch mala niečo v pláne. Zatiaľ som si však len tak behala a manévrovala sama pre seba.

Předmět: Re: Tréningové pole Sun May 04, 2014 8:14 pm

Kráčal som stále rovnakým tempom, kým Ryu začala behať a divne manévrovať. Pripomínalo mi to hranie sa na lietadlo. Len som ju tak pobavene sledoval, až som sa nakoniec zastavil na celkom vhodnom mieste, kde by sme mohli aj začať. Trochu som sa ponaťahoval a zrak upol späť na Ryu.
"Ak ty si, ja tiež." Odvetil som jej a ostal iba vzpriamene stáť. Samozrejme som nechával prvý krok na nej. Veď predsa ma vyzvala, takže som nehodlal útočiť skôr, než ona.

Genin Poèet pøíspìvkù : 70 Join date : 04. 05. 13

Pri "predvádzaní" toho, ako som bojovala proti mojim imaginárnym nepriateľom, som len na chvíľku kulka na Raikena a usmiala som sa. Bola to naozaj len chvíľka, stála som pri tom niekoľko metrov od neho. Pri mojom úsmeve sa však celým cvičiskom rozvalila moja "chakra"... teda ani nie tak konkrétne moja, ako skôr toho, čo som mala v sebe. Moje telo zaplavila dosť, nadupaná energia a sila, ktorú by som bez tohto stavu nevedela vyvolať.
A to som uvoľnila len prvý stupeň.. Prešlo mi hlavou, na čo som sa od zeme odrazila a rýchlosťou, ktorou by genin určite nemal disponovať, som sa presunula až ku Raikenovmu boku, teda.. konkrétne som momentálne visela vo vzduchu a s kopom z otočky, som Raikenovi mierila priamo na hlavu.

Předmět: Re: Tréningové pole Sun May 04, 2014 9:52 pm

V momente, ako zo seba vypustila chakru -a teda uvoľnila prvý stupeň- som spozornel a bol pripravený na jej útok. Sama síce bola Genin, ale jej schopnosti vďaka démonovi v nej boli od tejto hodnosti dosť ďaleko. Takže síce to bol tréningový boj Jounin - Genin, sám som nevedel presne určiť, na akej priečke sa v skutočnosti hýbe. Ale to teraz nebolo tak podstatné ako vyhnutie sa jej prvému útoku. Akonáhle sa pri mne objavila a skúsila to kopom z otočky, mieriac mi na hlavu, som sa ihneď skrčil do drepu a tým sa kopu vyhol. Následne som sa rukami zaprel o zem a sám skúsil kop smerom k jej boku, čo síce z mojej pozície bolo ťažšie než z jej, ale nič nemožné. Stačilo sa trochu nadvihnúť a len vystrieť nohu tak, aby som mieril presne tam, kde som chcel. Bude síce pre mňa o to ťažšie sa vyhýbať ďalšiemu útoku, ale s tým si budem musieť hold poradiť.

Genin Poèet pøíspìvkù : 70 Join date : 04. 05. 13

Moja noha preťala len vzduch a pred tým, než ma kopol, som pred seba iba skrížila obe ruky a odstrčila som sa tak od jeho kopu smerom preč. Počas letu na stranu som len spravila premet za účelom dopadnutia na nohy. Keď som dopadla, neostala som na jednom mieste ani chvíľku, len som v kolečkách začala behať okolo Raikena, pri čom som za sebou vytvárala vďaka rýchlosti after-image... navyše ten prach a tak. (Ako Lee pri chuninskych). Bola som zvedavá či ma dokáže sledovať a tak. neútočila som však zatiaľ, len som čakala.

Předmět: Re: Tréningové pole Mon May 05, 2014 3:13 pm

Môj kop nevyšiel, jednoducho skrížila totiž ruky pred seba a odstrčila sa dozadu. No s tým som aj tak nejak rátal. Uvoľnil som ruky a spustil telo zas na zem, načo som sa rýchlo postavil a ostal stáť. Ryu sa vtedy akurát pohla z miesta, na ktorom ostala fakt len na moment a začala okolo mňa rýchlo krúžiť. Vedel som asi, za akým účelom to robila. V prvom rade som nemohol tak ľahko tušiť, odkiaľ príde útok, keďže som ju vlastne vďaka efektu videl i tam, kde už dávno nebola. Jednoducho, síce som ju vedel približne zaregistrovať, ale hýbala sa skutočne dosť rýchlo, takže som pohľadom behal zo strany na stranu. Tento fakt ma aj donútil rozmýšľať o použití Sharinganu, ktorý by mi túto situáciu mohol trošku uľahčiť. No napokon, musel som sa vedieť zaobísť aj bez toho. Z toho dôvodu som sa aj trochu rozkročil a pripravil sa do obranného postoja. Začal som očakávať útok. Od chrbta, spredu, odboku, zvrchu.. možností bolo niekoľko a ja som aspoň hodlal vyskúšať svoje reflexy. I tie napokon boli potrebné.

Genin Poèet pøíspìvkù : 70 Join date : 04. 05. 13

Uškrnula som sa. Chcela som ho prinútiť použiť tú vec, ktorú mal v ľavom oku. Predsa len, poznala som ho a vedela som, že to tam má. Sharingan.. bola som zvedavá koľko toho znesie, kým ho nevyužije. Bola som síce genin, ale koľko geninov tu malo takú unikátnu pečať a v sebe zapečatené obe polky Kyuubiho ? Moc nie.. Určite ho prinútim.
S týmto odhodlaním som len pri behu na zlomok sekundy zastavila, pri čom to vyzeralo tak, že som sa rozbehla priamo na Raikena. Pred tým som však hrabla rukou dopredu, čím som pomocou "tlaku" vzduchu vytvorila clonu z hliny a prachuzo zeme, a prebehla okolo neho. Konkrétne som ako keby tri krát skočila. Raz do boku, hneď na to k jeho chrbtu a v momente to bol skôr "poskok" na stranu, v prípade, že by chcel vyblokovať útok, (ktorý som neviedla) na chrbát. Momentálne som však dopadla na pravú ruku, s ktorou som sa pootočila a celou svojou silou som sa posnažila vraziť Raikenovi do rebier, nohou, mal síce vestu no.. bolelo by to.

Předmět: Re: Tréningové pole Mon May 05, 2014 8:14 pm

Nuž, ďalším krokom mi dala fakticky zabrať. Nielen, že mala rýchlosť, ešte aj vytvorila clonu z prachu, ktorá mi zhoršila na moment výhľad, ktorý bol na ňu už beztak dosť blbý. Napriek tomu som však zaregistroval pohyb pri boku. Okamžite k tej strane vyletela moja ruka, zároveň čo som sa i natočil k tej strane. To pohyb nastal i za mojim chrbtom. Prudko som sa trochu sklonil, zároveň čo druhou rukou spravil to isté, čo prvou, takže výpad k tej strane. Lenže to prišiel i ten tretí. Bol som v postavení, v ktorom ma vedela zboku veľmi ľahko zasiahnuť a ja blbec som jej takúto šancu dal. No nehodlal som to vzdať! Natočil som sa v tom momente trupom k nej a rukami vyrazil proti jej nohe, ktorou ma hodlala zasiahnuť. Týmto ma však zasiahla prevažne do zápästia, ktoré som opieral o druhé a tak sa snažil stlmiť odraz. No nebolo to tak jednoduché a napriek tomu mi kopom potlačila ruky až, už v tejto chvíli, priamo do stredu hrude. Bol som teda nútený pod týmto rýchlo cúvnuť a celou silou jej nohu rukami vydvihnúť, aby mala väčší problém sa rýchlo dostať do postavenia a zároveň aby som jej zabránil v tom okamihu tlačiť na moju hruď. Bolestivo si to teda odniesli prevažne len moje ruky a musel som zvoliť inú taktiku. Vymyslieť niečo iné.. z toho dôvodu som aj hodil proti Ryu niekoľko shurikenov, len na obranný účel, aby nemohla rovno hneď vyraziť po mne, kým ja som sa od nej vzdialil o pár metrov dozadu. Sharingan som už fakticky zvažoval viac, než prv. Bolo v nej vari ešte viac, než som sám predpokladal a to som súdil iba z toho, čo som teraz videl!

Genin Poèet pøíspìvkù : 70 Join date : 04. 05. 13

Vyblokoval to. škaredo som sa na neho zamračila a druhú ruku som poloźila na zem tak, aby ma jeho "vyhodenie" nevykolajilo z rovnováhy. Následne som len bez problémov dopadla na zem, no ostala som pričupená. Popravde bolo toto jediné, čoho som bola schopná. Zameriavala som sa čisto na Bijuu tréning, teda neovládala som žiadne ninjutsu či genjutsu alebo podobne.. musela som sa spoľahnúť len na to, čo som v tejto forme dokázala. Následne som sa usmiala. Hodil na mňa shurikeny, ktorým som sa ani len neuhla. Ako keby preleteli okolo mňa. Teda skôr, niečo vyrušilo dráhu ich letu a oni mi dopadli k nohám. On však bol Jounin, určite by ma tento útok trafil... no nestalo sa tak.
"Myslím že to môžem skúsiť, vymáčknuť z tejto časti maximum." Uchechtla som sa smerom na Raikena, a len som na neho žmurkla. Moja chakra ako Kyuubiho, začala byť vidieť. Vytvárala okolo mňa kruh ktorý fyzicky ovplivňoval moje prostredie. Teda napríklad vzduch, ktorý mi úplne rozvíril vlasy a oblečenie. Pozerala som sa na neho s krvavo červenými očami, ktoré viac pripomínali priamo Kyuubiho, než mňa, rovnako ako aj zašpicatenými špicákmi. Po ústach mi tiekla krv, ako mi moje vlastné "tesáky" porezali pokožku na perách.
"Priprav sa.." Vyzvala som ho, pri čom som zodvihla ruku hore. Nemohol vedieť ˇo mám v pláne.. nemala som ani šancu ho niečím na tú vzdialenosť trafiť. V tom som však extrémne veĺkou rýchlosťou vrazila rukou do zeme a oproti nemu sa valila vlna, po ktorej dráhe praskala zem. Ak si jeden nedával pozor, pokojne ho to mohlo odhodiť dosť .. ďaleko. Hneď sa vlnou som však naśledovala ja. Tento krát som už na Raikena iśla naplno.

» Tréningové pole
» Tréningové priestory
» Tréningové priestory
» Tréningové priestory
» Tréningové priestory