Shigeru Sakkaku / ANBU

Shigeru Sakkaku
Get drunk and fuck and fight!

STYL BOJE

Hijutsu:
Nejedná sa ani o Kekei Genkai, ale skôr o klanové Hijutsu, ktoré sa však môže naučiť len člen klanu Sakkaku. Nejde ani kopírovať cez Sharingan. Ide o dvojaké využitie Ilúzií. Prvé využitie spočíva v skopírovanom boji so Sharinganom, a to očným kontaktom, kde sa nabúravajú do mysle, ale klan Sakkaku tvrdí, že hľadia do srdca. Vymazať z mysle sa dá všetko, ale nik nemôže vymazať city.
Druhé využite spočíva v pečatiach. Tie pečate nie sú ničím výnimočným, ale ide o ten pohyb. Pohybovaním prstov a zápestia, sa tvorí genjutsu, a ak sa na tie ruky súper pozrie, genjutsu zaúčinkuje.
(Zkopírované od Akia Sakkaku, dovolil mi to.)

Ninjutsu – 3.5
Pokud má Shige nějaké slabosti, týkají se právě ninjutsu a přímých útoků. Vždycky si v nich přišel nesvůj. Pravda, dokázal by se asi nějakou techniku naučit, ale on to jednak nepotřebuje a jednak nevyužívá. Nikdy netrénoval ninjutsu a asi nikdy ani nebude, protože on je prostě ninja na dálku.

Taijutsu – 4.5
Poměrně neobvyklé na to, že se Shige zaměřuje především na genjutsu, no právě proto, že zná slabiny svých schopností, dřel na nich. Právem je na sebe hrdý, že taijustu dotáhl tak vysoko. Samozřejmě, potkat někoho zaměřeného na taijutsu, neměl by v tohle odvětví šanci, ale k jeho potřebám to bohatě stačí.

Genjutsu - 5
Vzhledem k tomu, co Shige zdědil po svých předcích a s čím bojuje, je zcela jasné, kde budou převažovat jeho schopnosti. Právě k ovládání iluzí ho vedl jeho otec dlouhá léta při tvrdých trénincích a je to právě tahle věc, která ho činí výjimečným. Ano, nikdy nebyl takové eso jako jeho brácha, ale přesto, obecně je i tak považován za mistra v oboru.

Inteligence – 4
Jedna z výhod, kterými Shige, ač na to chudák nevypadá, oplývá. Jeho inteligence je skutečně velká, taky aby ne, zrovna v genjutsu se mu to přece jen hodí, dokáže však také velmi rychle vyhodnotit situaci a vymyslet další postup.
Všímá si detailů, dokáže si snadno a rychle zapamatovat velké množství podmětů, uložit je a zase využít. Na takového zabedněnce poměrně nečekané!

Rychlost – 4
Související s taijutsu. Jak už bylo řečeno, Shige není zaměřen na přímý útok a jen málo kdy se do něj pouští, spíš jen pokud to není nezbytně nutné, využívá však svou rychlost k přesunům, ústupům, protože pro něj je mnohem bezpečnější a také výhodnější bojovat v odstupu.

Síla – 2
Tak je logické. Nemá potřebu ovládat sílu, protože fyzicky se do střetu dostane akorát, když ho někdo zmlátí, jinak sám dobrovolně určitě riskovat nebude.

Celkem – 23 b.

Vybavení:
- ZVN
- 20 x výbušné lístky
- 20 x jedové senbony

VZHLED

Co se dá k Shigemu říct. Důležité je, kterou jeho podobu máte zrovna na mysli.
Pokud mluvíme o tom normálním jednadvacetiletém klukovi, je docela obyčejný. Po otci zdědil havraní polodlouhé vlasy, po matce oči barvy nebe. Přesto, že nemá skoro nikoho rád a dost často a milerád to dává najevo, na jeho tváři bývá často úsměv. Nedejte se zmást, není to žádný kamarádský pozdrav, ale arogantní škleb, kterým dává všem najevo, jak hluboko pod ním se nacházejí. Nejednou ho tenhle výraz přivedl do maléru, protože téměř nic mu ho nedokáže smazat z tváře.
Pokud bychom mluvili o jeho druhé stránce, tedy té, ve které bojuje, povšimli bychom si hlavně jeho očí. Jestli na něm bylo někdy něco nevinného, byly to právě ty čiré oči, o které ovšem, pokud používá svou schopnost, přichází. Pokud chce použít genjutsu, jeho oči výrazně zrudnou, dostanou jakousi výstražně červenou, nebezpečně krvavou barvu a pozřou jakoukoli lidskost.
Co se zvláštností týče, Shige je nepřehlédnutelný hlavně svou výškou, která čítá téměř dva metry. Výrazně tím převyšuje většinu svých vrstevníků. Ač není uživatelem taijutsu a do přímého kontaktu se dostane jen zřídka, udržuje si kondičku a jeho postava je vysportovaná a poměrně svalnatá. Na co jiného taky balit holky, že?

CHARAKTER

No, jak napovídá jeho vzhled, Shige je poměrně velké kvítko, co se týče chování, vyjadřování i cítění. Možná kdysi dávno býval něčím jiný, no sám tvrdí, že ho to přestalo bavit a život svině je daleko zábavnější. Obecně je poměrně těžké s ním vycházet, má nemístné, někdy téměř urážlivé průpovídky, o věčných sarkastických a ironických poznámkách nemůže být ani pochyb. Tohle stvoření ať přijde, kam chce, je prostě arogantní a nadřazené, až to hezké není.
Velmi rád říká, co si myslí a svůj názor si nenechá obvykle nikým vymluvit, je na to prostě moc tvrdohlavý. Rád mívá poslední slovo. Neumí držet jazyk za zuby a svým cynismem už si párkrát zadělal na pěknou nakládačku. Co naplat, prostě dřív mluví, než přemýšlí, ale radši schytá pár přes držku, než si odpustit nějakou tu urážku. Prostě celý Shige.
Jen málokdy z něj vypadne něco nenamířeného vůči jiné osobě, ale to neznamená, že by neuměl být i milý. Umí, ale nechce, což je problém. Jiný dokáže být pouze vůči lidem, kterým věří a těch je moc málo na to, aby se obtěžoval.
Jak je patrné, neláme si hlavu s názorem někoho jiného, je mu to prostě fuk. Nerad se přetvařuje a to, co říká, myslím ve většině případů smrtelně vážně, ač to mnohdy zní jako výsměch.
Málo co ho dokáže naštvat, to už se někdo musí opravdu snažit, nebo mít něco, co Shige nemá. To pak dokáže pěkně řádit, ale obvykle si vystačí slovně. Přece jen král ignorantů není jen pojem do větru.
Zajímavá je jeho nesnášenlivost a nepřizpůsobivost jakýmkoliv pravidlům, normám či tradicím. Pohrdá vší autoritou, dělá si, co uzná za vhodné, neposlouchá, jedná bezhlavě a tvrdohlavě, vždy sám podle sebe. Nesnáší, když ho někdo poučuje, je neuvěřitelně hrdý a na své sebevědomí si nenechá šáhnout.
Může se zdát jako sebestředný, egoistický a sobecký idiot, kterým také bez pochyby je, ovšem nelze tvrdit, že by v jádře neměl něco málo dobrého..

OBLÍBENÉ A NEOBLÍBENÉ

On má tenhle člověk taky něco rád? Vlastně ani ne. Rád si zakouří, rád se opije, rád sbalí každou holku, která se mu zalíbí, ale beze všeho se dokáže obejít. Coby dítě byl veden k střídmosti a potlačení všech tužeb, takže i v dnešní době, kdy už se s rodinou vůbec nestýká, tato pravidla dodržuje. Docela zvláštní na kluka, který poruší všechny zákazy jen proto, že to je zakázané.
Co naplat, Shige je prostě hříčka přírody.
Co vážně nemá rád, jsou afektovaní lidé. Nesnáší přehnané reakce, vlézání, chorobomyslnost a optimismus. Je zarytý realista a všechny optimisti by nejradši udeřil lahví Jinu do hlavy. Nesnáší, když se někdo vrhá do boje bez rozmyslu a on ho pak musí zachraňovat. I když on sám je nerozvážný a impulzivní, co se boje týče, je vždy a za všech podmínek klidný a chladně kalkulující situaci.
Co Shige ale opravdu nesnáší je, když mu někdo říká Shigeru. Tak mu totiž vždy říkala matka a on s tím nechce mít nic společného. Sám sebe také vždy představuje jako Shige a pokud mu někdo řekne jinak, bývá nerudnější než obvykle. Prostě mu to moc připomíná minulost.

Pomalu začínalo být léto, dny se prodlužovali, noci zkracovali, a právě když byly sluneční paprsky na rozkvětu, se k ránu narodil Shige. Svým křikem hlásil, že je na světě a způsoboval jím na matčině tváři radostný úsměv. Nebyla jediná, kdo měl radost. Shige měl staršího bráchu! Jmenoval se Tetsu a bylo mu už sedm. Už chápal, co to je mít sourozence a moc se těšil, až si s bráchou budou hrát. Shigemu to v tu chvíli bylo zřejmě fuk, byl spokojený, když mohl spát a to mu ke štěstí stačilo. Samozřejmě, že měl také otce, ale protože jeho povinností bylo vést klan k síle a jediné, co Shige zatím zvládal, bylo spát, jíst a brečet, nebyl pro něj důležitý.
Shige rostl. Byl velmi živé, neposedné dítě, sotva se naučil chodit, nebylo s ním k vydržení. Máma byla na prášky, pořád se děsila, kde je, pravda otci to bylo jedno, jediný, komu se to líbilo, byl samozřejmě Tetsu. Bavilo ho brášku škádlit, honit a hrát si. Shige se do něj doslova zamiloval. Dost těžce nesl, když začal Tetsu chodit na akademii. Celý jeho den se točil prakticky jen kolem toho, kdy už se Tetsu vrátí. Pak ho totiž učil. Jak házet kunaie, trefovat terče, jak udeřit nepřítele.. Ne, že by Shige chápal, co je to být ninjou, ale byl s bráchou a to bylo hlavní.
Oba kluci rostli. Tetsu už byl ve věku, kdy nechtěl poslouchat, běhal za holkama a odmítal se učit. Prostě puberta. Byl už chuninem, když se Shige poprvé dostal na akademii. Hrozně se těšil a byl hrozně zklamaný. Nic se tam totiž nedělo a on se extrémně nudil. Byl poměrně živé a nezkrotné dítě, nerad seděl a poslouchal. Nebyl neposlušný, stačilo ho trochu okřiknout a přestal, ale většinou se stejně nic nenaučil. Pořád s tím otravoval Tetsua, který sice nikdy neodmítal, ale měl čím dál míň času. Táta nerad viděl, jak zahazuje svůj talent a tak mu dával zabrat. Však Tetsu byl taky považován za mistra a to mu nebylo ani šestnáct, jeho cit pro klanové umění neměl nikdo v okolí. Ale jeho zřejmě moc nebavilo makat a umřít pro čest klanu, radši se flákal s kamarády. Došlo to tak daleko, že se Tetsu prostě sebral a z trucu se přidal k ANBU. Moc dobře věděl, že otec jimi opovrhuje.
Co to znamenalo pro Shigeho? Moc to nechápal a nebyl nikdo, kdo by mu to racionálně vysvětlil. Je vám devět a najednou vám táta oznámí, že už nemáte bratra a nikdy ho už nesmíte vidět.. svého milovaného bratra a nejlepšího přítele! Co bylo však snad ještě mnohem horší, že teď už byl nejen dost starý, ale taky jediný, koho mohl táta buzerovat, a že si ho vzal do parády pořádně. Patrně z jistého hněvu na Tetsua se rozhodl, že Shige bude ještě lepší. Jenže, překonat mistra?

Kapitola II

Pět let neutuchajícího drilu. To byl výsledek tátovi lásky. Trénink tak namáhající, že Shige nejednou skončil v nemocnici a odměna? Jeho zklamaný pohled, protože se svému staršímu bratrovi nikdy nevyrovná. V té době to pro něj bylo hodně těžké, nechápal, co se děje, co se po něm chce, ani co chce on sám. Chtěl jít za bráchou a nechtěl naštvat otce. Matka to sice neviděla ráda, ale ani ona si nedovolila odporovat. A tak šel den za dnem, trénink za tréninkem, až konečně přišel úspěch. Shige zvládl zkoušky na chunina.
Byl to zvláštní den, protože prvního člověka, kterého viděl u své postele, když se po boji v nemocnici probudil, byl jeho brácha. První člověk, který ho pochválil. Ten večer se domů vraceli společně, přestože už nic nikdy nebylo jako dřív. Nikdo nic neříkal, ale dusná atmosféra se držela domu jako nevyvětratelný zápach. Moc lidí totiž nevědělo, že toho génia klanu Sakkaku vykopli z ANBU pro jeho neustálé eskapády. Všichni o tom věděli, ale hrdost nikomu nedovolila promluvit. Tetsu byl pořád stejný – flákač, který má nejen plno jednonočních známostí, ale taky pár promilí v krvi a cigaret v ústech. Přesto bylo vidět, že cosi v něm se zlomilo, protože začal chodit na Shigeho tréninky a sám mu předával své zkušenosti. Jednou mu svěřil, že se vrátil kvůli němu, protože mu nechtěl dávat špatný příklad.
Oba bratři se začali účastnit těžších, složitějších misí. Ty Shigeho se samozřejmě s Tetsuovými nedali srovnávat, ale i on už se dostával do nebezpečí. Jedna osoba však stále nebyla spokojená. Ano, sám velký vůdce klanu. Tetsua začínalo pomalu štvát, jak nespokojeně otec pořád pomlaskává a tak začal dobrovolně chodit na stále těžší a těžší mise. Kdekdo mu ty sebevražedné manévry vymlouval, Shige první mezi nimi, ale paličatý Tetsu prostě chtěl otci něco dokázat.
Trvalo to jen pár týdnů, než se jednou skupinka z extrémně těžké mise vrátila bez něj.

Kapitola III

To bylo poprvé, co Shige proklínal svého otce. Cítil se prázdný, vytrženě, bez citů a emocí. Velký, honosný pohřeb a pak..? Bylo to vůbec možné? Otec přešel Tetsuovu smrt, jako by ani neexistoval. Jak ho mohl tak lehce vystřihnout ze svého života? Prostě se o něm všichni přestali bavit, změnili jeho pokoj, schovali věci a k Shigemu začali přistupovat jako k jedináčkovi. On tohle však nemohl vydržet, nejen to, že Tetsu odešel, ale navíc ten nesnesitelný tlak na něj a jeho schopnosti.
Vyústilo to v obrovskou hádku, kdy Shige obvinil otce z Tetsuovi smrti a odešel z domu. Jako by se historie opakovala s tím rozdílem, že Shige si byl svých nedostatků vědom.
Pomalu ale jistě se i on začínal měnit. Stejné podmínky, stejná situace, stejný přístup. Shige pomalu přistupoval na Tetsuovu povahu i jednání, ba co hůř, dovedl to do dokonalosti a nejen, že se jako hajzl choval, on se jím prostě stal. Pár týdnů se flákal mezi svými kamarády, pil a snažil se nemyslet, protože prostě nevěděl, co dál, až došli peníze a i on nastoupil k ANBU.
Pár bouřlivých let, pár tvrdých trestů i vyhrožování, až se jakž takž se svým životem srovnal a přestal blbnout. Možná si tenkrát vzpomenul na Tetsuova slova, možná už přestal pozbývat smysl své existence, zkrátka vrátil se k rozvíjení svých schopností. Nikdy nebyl přirozený talent, o to víc však dokázal dřít. Dostal se na velmi vysokou úroveň, až se o něm začalo mluvit stejnými slovy, jako o jeho bratrovy. To on ovšem nesnášel.. Dřina se vyplatila a jemu byla nabídnuta prestižní práce – stal se osobní ochrankou samotného Kage. Ne, že by to se Shigem nějak hnulo, bylo mu to fuk. Možná trochu dospěl, ale svůj charakter už nezměnil.
Teprve před nedávnem se zase vrátil do normálního života, odložil masku a vstoupil do společnosti. Bez předsudků, bez rodiny, se vzpomínkami a příslibem nového začátku. Jak se s tímhle popere, už je bohužel ve hvězdách.

TECHNIKY

S
Sakkaku: Batsu
A
Sakkaku: Kokoro o moyasu
Sakkaku: Henkan
B
Sakkaku: Jigoku
Sakkaku: Dōten amyuretto
Sakkaku: Sukui
Sakkaku: Ten
C
Sakkaku: Kōkan
Sakkaku: Gantsū
Sakkaku: Fun'iki
D
Shunshin no Jutsu
E
-> techniky jsou vlastní a dám je ke schválení